Park Yasuní: Nechat ropu pod zemí nebude zadarmo

Park Yasuní: Nechat ropu pod zemí nebude zadarmo

Národní park s neuvěřitelnou biodiverzitou nesoucí jméno Yasuní má tu smůlu, že se pod ním nachází  přes 20% ropných zásob Ekvádoru. Nechat ropu pod zemí není jednoduché rozhodnutí. Ekvádor je země závislá na jejím vývozu a ropa tvoří přibližně 40% všech příjmů ze zahraničí. Park ale možná nemá všechny dny sečteny, jelikož vláda Ekvádoru připravila projekt, který by jej mohl od těžby zachránit. Budoucnost tohoto projektu je však momentálně přinejmenším nejistá.



Propagační film projektu Yasuní ITT

O národním parku Yasuní většina Čechů asi neví, ale měla by. Park o rozloze téměř 10 tisíc kilometrů čtverečních se nachází v amazonském pralese na východě Ekvádoru asi 250 kilometrů od hlavního města Quito. Patří mezi parky s největší biodiverzitou na světě a v roce 1989 byl zařazen mezi biosférické rezervace UNESCO. Na jednom hektaru zde najdete více druhů stromů než v celé Severní Americe a přes 100 tisíc druhů hmyzu. Nachází se zde více druhů žab a ropuch než na celém území Spojených států a Kanady. Vědecká laboratoř Tiputiny, již zdokumentovala přítomnost 12 druhů primátů, přes 590 druhů ptáků a více než 1500 druhů stromů. Kromě nevídané biodiverzity je park významný také přítomností původních obyvatel kultury Waorani. Původní obyvatelé zde žijí v dobrovolné izolaci dle svých zvyků téměř nedotčeni současnou civilizací. Je jasné, že těžba ropy a s ní související kácení, stavba ropných vězí a budování přístupových silnic by navždy negativně proměnila jedno z posledních civilizací nedotčených míst na světě.

Ekvádor si je vědom hodnoty parku Yasuní, a i když nezastaví těžbu v sektorech, kde se již začalo těžit před rokem 2007, nabízí světu Iniciativu Yasuní ITT. V iniciativě se vláda zavazuje nerozšířit ropná pole, pokud mezinárodní komunita zaplatí Ekvádoru alespoň polovinu toho, co by země získala těžbou. Zásoby v sektoru se odhadují na 850 million barelů, což odpovídá příjmu asi 6 miliard dolarů. Ekvádor tedy nebude těžit, pokud získá alespoň 3 miliardy od mezinárodních dárců. Za svůj finanční příspěvek získají dárci cenný papír, který by mohli zpeněžit pouze v případě, že by se Ekvádor v budoucnu rozhodl přeci jen ropu vytěžit. Mezi zeměmi, které projevily zájem účastnit se projetu jsou například Německo (50 miliónů dolarů po dobu 13. let), Francie a Španělsko.



Propagační film projektu Yasuní ITT

I přes zájem dárců je budoucnost projektu nejistá. Až donedávna byl hlavním vyjednávačem projektu viceprezident Fander Falconí, ten však rezignoval poté, co ho prezident Rafael Correa kritizoval za to, jak vyjednávání vedl. Prezident také ostře napadl financující země za to, že chtějí mít většinu ve správní komisi a projekt kontrolovat, tak jako kdyby Ekvádor byl jejich kolonií. Nelíbí se mu také, že dárci by chtěli rozhodovat o tom, jak přesně budou peníze rozděleny. Podle něj je Ekvádor hlavním přispěvatelem projektu a pokud si dárci myslí, že si budou klást podmínky, mohou si své peníze nechat a Ekvádor začne v parku těžit.

O tom, že začátek těžby se možná blíží by mohlo svědčit i to, že na okrajích sektoru ITT se podle deníku El Universo buduje infrastruktura pro přepravu ropy. Ministryně životního prostředí i Prezident Correa tvrdí, že projekt zatím nezkrachoval a že mají zájem ropu opravdu pod zemí nechat. Skutečností je, že podobný projekt se zatím nikde na světě nerealizoval a pokud by uspěl mohl by se stát vzorem pro další rozvojové země.

Další odkazy:
Ekonomický model Yasuní ITT
Prezident Correa kritizuje dárcovské země

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.