Týden: Volební kampaň v Kolumbii, Setkání Castra s církví na Kubě

Týden: Volební kampaň v Kolumbii, Setkání Castra s církví na Kubě

V dnešním vydání si povíme o volbách v Kolumbii, schůzce Raúla Castra s katolickou církví a o výsledcích summitu mezi Evropskou Unií a Latinskou Amerikou.

Kolumbie

V Kolumbii se v neděli uzavřelo první kolo prezidentské kampaně. Až do dne voleb 30. května může kampaň probíhat pouze v médiích a sociálních sítích, nikoliv však na veřejných prostranstvích. O prezidentské křeslo se bude mezi voliči ucházet 9 kandidátů. Podle předvolebních průzkumů nezíská žádný z nich více než 50 procent hlasů potřebných k výhře v prvním kole a do druhého kola postoupí Antanas Mockus za Stranu zelených a Juan Manuel Santos za Stranu U, která sdružuje přívržence současného prezidenta Alvara Uribeho.

Mockus, univerzitní profesor a dvojnásobný starosta hlavního města, byl ještě před dvěma měsíci outsiderem volebního klání. Momentálně to vypadá, že v druhém kole by mohl získat většinu. Jeho preference začaly raketově růst poté, co se spojil se starostou města Medellín Sergien Fajardem. Od začátku dubna, pak země začala prožívat takzvanou Zelenou vlnu, která by se do značné míry dala srovnat s Obamamánií ve Spojených státech. Santos, který se zdál být původně jasným vítězem kampaň zanedbal a až v posledních týdnech se mu podařilo zastavit pokles preferencí.

Zatímco předvolební preference obou kandidátů jsou podobné (pohybují se kolem 30 procent v prvním a 40 procent v druhém kole), jejich program se značně liší. Santos, bývalý ministr obrany, reprezentuje kontinuitu politik prezidenta Uribeho. Jeho programu dominuje bezpečnost a například stipendia pro studenty v odlehlýh oblastech se dostala na jeho program až v posledních dnech. Mockus naproti tomu měl vždy vzdělání a pomoc sociálně slabším jako jeden z pilířů svého programu. Většina mladých lidí bude volit Mockuse, ale je otázka kolik z nich k volbám půjde, a zda to bude stačit na Santosovu zaběhlou politickou mašinérií, která je výborně zorganizována.

Kuba

Na Kubě se ve středu setkal prezident Raúl Castro se zástupci katolické církve. Hovořilo se především o citlivé otázce politických vězňů. Disidenti, které komunistický režim považuje za “žoldáky Spojených států”, jsou zadržováni od takzvaného Černého jara roku 2003. Osud disidentů se dostal do pozornosti světových médií poté, co v únoru zemřel na následky hladovky jeden z politický vězňů. Podle neoficiálních zpráv se Castro s církví dohodl na tom, že vězni budou převezeni do věznic v blízkosti jejich domovů a těžce nemocní trestanci do nemocnic. Přestože se jedná o nepotvrzené zprávy, je samotné setkání s katolickou církví, která byla posledních 50 let na krátké oprátce, bezprecedentní a představuje dosud asi nejvýraznější odklon Raúla Castra od politiky jeho bratra Fidela.

EU – Latinská Amerika

V minulém týdnu skončil v Madridu summit mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou. Hovořilo se o řadě témat od imigrace až po globální oteplovaní. Nejdůležitějším tématem byl ale obchod. Dohody o volném obchodu byly podepsány se Střední Amerikou, Kolumbií a Peru. Na summitu se také Evropská unie a země Mercosuru dohodly na tom, že obnoví jednání o liberalizaci obchodu, která byla přerušena v roce 2004.

Ostatní země

Mexický president Felipe Calderón v projevu před americkým Kongresem požádal, aby orgán provedl imigrační reformu a zakázal prodej útočných zbraní, které končí v rukou mexický narkomafiánů.

Brazílie spolu s Tureckem se dohodly s Íránem na tom, že předá své zásoby uranu ke zpracování do zahraničí. Podle západu se však jedná pouze o oddalovaní taktiku Teheránu.

V Argentině protestovali indiáni za to, aby získali půdu, která jim byla při kolonizaci odebrána a chtějí, aby jim byl přiznán status podobně jako ho mají původní obyvatelé v sousední Bolívii.

V Chile prezident Sebastián Piñera pronesl první výroční projev od svého zvolení prezidentem. Slíbil mimo jiné, že v následujících čtyřech letech skoncuje s extrémní chudobou tím, že zavede takzvaný etický rodinný příjem.

Bolivijský prezident Evo Morales se ve Finsku dohodl na výměně produktů čisté energie za bolivijské organické výrobky z čisté přírody.

V Panamě se president Ricardo Martinelli jménem vlády omluvil obětem diktátorských režimů, která vládly zemi od roku 1968 do roku 1989.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.