Profil: Mario Vargas Llosa – čerstvý držitel Nobelovy ceny za literaturu

Profil: Mario Vargas Llosa – čerstvý držitel Nobelovy ceny za literaturu

Mario Vargas Llosa (čti: “josa”), 74,  je peruánský spisovatel a od 7. října také držitel Nobelovy ceny za literaturu. Llosa je první Latinoameričanem, který tuto cenu získal od roku 1990, kdy se pocty dostalo mexickému spisovateli Oscaru Pazovi. Akademie uvedla, že Llosu oceňuje “za jeho mapování struktur moci a jeho pronikavé zobrazování odporu, revolty a porážky jednotlivce”.

Mario Vargas Llosa se proslavil v 60. letech jako jeden z protagonistů boomu latinskoamerického románu

Mario Vargas Llosa se proslavil v 60. letech jako jeden z protagonistů boomu latinskoamerického románu

Vůbec poprvé tuto literární cenu v Latinské Americe získala chilská spisovatelka Gabriela Mistralová (1945), poté její krajan Pablo Neruda (1971) a v roce 1982 putovala cena do rukou kolumbijského spisovatele Gabriela Garcia Márqueze. Právě Marquéz byl jedním z prvních gratulantů, když na svém twitteru (@Gabo) krátce a stručně napsal: účty srovnány (cuentas iquales), čímž narážel na epizodu ze sedmdesátých let, kdy mu Llosa dal pěstí do obličeje takovou ránu, že to nechalo Marquéze na několik okamžiků v bezvědomí.

Llosa se narodil v roce 1936 ve městě Arequipa na jihu Peru. Jeho rodiče se rozvedli krátce po jeho narození a Mario vyrůstal s matkou a svými prarodiči. První roky života prožil v bolivijské Cochabambě, kde jeho dědeček působil jako honorární konzul. Ve 40. letech se rodina přestěhovala do Piury na severu Peru, kam byl Llosův dědeček vyslán jako diplomat. V deseti letech se Llosa odstěhoval s matkou do Limy, kde se poprvé setkal s otcem, kterého do té doby považoval za mrtvého. Jeho rodiče obnovili manželský svazek, ale vztah Llosy k jeho otci byl komplikovaný a promítl se do jeho literární tvorby.

Ve 14 letech začal Llosa navštěvovat internátní vojenském gymnázium. Tato část života se později stala námětem románu Město a psi (Ciudad y los Perros). Tento román, kritizující poměry na akademii a obecně i autoritářské systémy, způsobil v peruánských vojenských kruzích pozdvižení a pálení exemplářů této knihy vojenskými činiteli dalo impuls k růstu její popularity v zahraničí. Od té doby vydal Llosa přes dvacet knih a jeho zatím poslední román (El Sueño del Celta .pdf) bude publikován příští měsíc.


Ukázka filmu “Tune in Tomorrow” (1990) byl natočen na motivy Llosovy novely La tía Julia y el escribidor

Mario Vargas Llosa byl již od mládí politicky aktivní. V 50. letech podporoval kubánskou revoluci, ale v 70. letech se stal jedním z nejhlasitějších kritiků Castrova režimu. V roce 1990, v době největší aktivity teroristické organizace Světlá stezka, kandidoval na prezidentskou funkci, ale v druhém kole překvapivě prohrál s Albertem Fujimorim. Po neúspěšné kandidatuře odešel do Španělska, kde zažádal o občanství, čímž pobouřil řadu krajanů. Politickým myšlením je Llosa blízký například Václavu Havlovi ve smyslu Havlových slov: “Přestože moje srdce je nalevo, vždy jsem věděl, že jediný ekonomický systém který funguje je tržní ekonomika…”


Ukázka filmu “La Fiesta del Chivo” na motivy stejnojmenné knihy o životě diktátora Trujilla v Dominikánské republice (1930-1952)

Když po udělení ceny jedna rozhlasová stanice peruánskému spisovateli zavolala, ten potvrdil, že udělení ceny vůbec nečekal. Loni se autor v jednom rozhovoru dokonce přiznal k tomu, jak ho otravuje to, že jej pořád na Nobelovu cenu nominují, protože jeho kamarádi mu pak vyčítají, když cenu nezíská. Jeho kamarádka prý má ve skříni šaty na slavnostní večer ve Stokholmu. Dříve jí radil, aby si šaty nastříkala naftalínem. Pokud to na nobelovském gala-večeru bude letos opravdu smrdět naftalínem, víte tedy proč.

Odkazy:

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.