Týden: Chavéz na cestách, Sacharovova cena míří na Kubu

Týden: Chavéz na cestách, Sacharovova cena míří na Kubu
Foto: Prezidentský palác Miraflores

Událostem v Latinské Americe dominovala cesta prezidenta Chavéze do Ruska a Íránu. A Evropský parlament jistě nepotěšil vládu na “ostrově svobody”, když udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánskému disidentovi.

Venezuela

Minulý týden se prezident Hugo Chavéz  vydal na návštěvu do spřátelených zemí. Nejvíce se hovořilo o návštěvě Ruska a Iránu, ale na cestovním itineráři měl venezuelský prezident také Bělorusko, Ukrajinu, Sýrie, Libyi, Alžírsko a  Portugalsko.

V Rusku se kromě jiných forem spolupráce dojednalo to, že ve Venezuele bude postavena jaderná elektrárna, což u některých pozorovatelů vzbudilo přinejmenším rozpaky. Spojené státy problém s výstavbou mít nebudou, pokud se Venezuela bude chovat zodpovědně. Elektrárna by mohla být dokončena během 10 let, což rozhodně nevyřeší energetickou krizi, která Venezuelu trápí. Vláda nedostatek elektrické energie musí vyřešit v mnohem kratším horizontu, ale mediální debata o kontroverzní elektrárně jistě pomůže přesvědčit některé Venezuelany o tom, že se vláda problému intenzivně věnuje.

Během nejkontroverznější Chavézovy zastávky bylo v Teheránu podepsáno několik dohod mezi Iránem a Venezuelou o spolupráci, a to především v energetické oblasti (výstavba rafinérie ropy v Sýrii).  Spojené státy hodlají přezkoumat, zda některá dohod neporušuje sankce Rady bezpečnosti OSN proti íránskému režimu.

V tuto chvíli má před sebou prezident Venezuely ještě návštěvu Libye.

Kuba

Kubánský disident Guillermo Farinas získal Sacharovu cenu. Touto cenou Evropský parlament každoročně oceňuje osoby a organizace prosazující lidská práva. Farinas, notorický hladovkář, započal s letošní hladovkou poté, co zemřel ve vězení disident Orlando Zapata Tamayo. Hladovku Farinas ukončil až v nemocnici a na umělé výživě poté, co režim propustil do exilu padesátku politických vězňů. Cena, kterou získal například Nelson Mandela nebo Alexander Dubček, již v minulosti na Kubu putovala. V roce 2005 ji získal odpůrce režimu Oswaldo Payá a před pěti lety sdružení Dámy v bílém.

Chile

Horníci, kteří byli vyproštěni z dolu v Chile, započali nový život. Pět horníků požádalo své partnerky o ruku, dalším byl v rekordní rychlosti vydán pas, aby se mohli účastni pořadu ve španělské televizi a jediný zahraniční horník dostal práci v Bolívii a nyní si bude vydělávat desetinásobek tamní minimální mzdy (asi 1000 dolarů měsíčně).

Ostatní země

Poslední volební průzkum v Brazílii ukazuje, že Dilma Rousseffová vede o 12% prezidentskou kampaň. Dřívější průzkumy ukazovali mnohem těsnější výsledky. I tak nemá vítězství tak jasné, jak se zdálo ještě před měsícem. Podle britského Economistu by bylo pro Brazílii lepší, kdyby vyhrál Jose Serra.

Statistický úřad Spojených států vydal novou statistiku ze které  vyplývá, že 12% populace (36,7 miliónů) se narodilo mimo americké území. Přibližně polovina přistěhovalců se narodila v Latinské Americe. Více než polovina z nich nemá americké občanství.

Díky nátlaku Spojených států žádá mexický prezident tamní kongres, aby změnil zákon o tom, jak mají být souzeni vojáci v případech násilí proti civilnímu obyvatelstvu. V současnosti jsou souzeni vojenskými tribunály, což se nelíbí humanitárním organizacím. Americká pomoc Mexiku v boji proti drogám je podmíněna právě změnou dosavadního zákona.

Rada bezpečnosti se rozhodla prodloužit o rok mírovou misi OSN na Hati.

FARC podle nové výpovědi trénoval baskitské separatisty ETA ve Venezuele.

A organizace Reportéři bez hranic vydala nový index svobody tisku. Ze zemí Latinské Ameriky se na žebříčku umístila nejlépe Kostarika (29) a Chile (33), obě s lepším skóre než třeba Slovensko (35). Svoboda tisku je nejhorší jako již tradičně na Kubě (170), ale v porovnání s minulostí se situace zlepšila a Kuba již nepatří mezi 10 nejhorších zemí na světě. Špatná situace je také v těchto zemích: Kolumbie (145), Honduras (143), Mexiko (136) a Venezuela (133). Situaci tisku v Mexiku, které nepatřila v minulosti k nejhorším, srovnávají Reportéři bez hranic například s Afghánistánem. Pro srovnání ČR je v tabulce na 23. místě.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.