Dilma Rousseffová – prezidentka Brazílie

Dilma Rousseffová – prezidentka Brazílie

Dilma Rousseffová zvítězila v druhém kole prezidentské volby a 1. ledna se stane prezidentkou Brazílie. Je první ženou, která bude prezidentský úřad v Brazílii zastávat. Rousseffová, nástupkyně prezidenta Luly, kandidující za Stranu pracujících (PT) získala 55% hlasů a její protivník sociální demokrat José Serra obdržel 45% hlasů.

Prezident Lula, se těší podpoře přes 80%, ale podle ústavy nemůže již potřetí kandidovat, a tak si vybral jako nástupkyni svou šéfku kabinetu Dilmu Rousseffovou. Mnoho Brazilců jí volilo právě proto, že jim to doporučil Lula.  Právě ona prý může nejlépe pokračovat s jeho reformami.

Budoucí brazilská prezidentka Dilma Rousseffová a Luiz Inácio Lula da Silva během volební kampaně

Budoucí brazilská prezidentka Dilma Rousseffová a současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva během volební kampaně

Původně se předpokládalo, že by Dilma -jak ji všichni v Brazílii říkají- mohla vyhrát již v prvním kole, ale velmi dobrý výsledek (19%) bývalé Lulovy ministryně životního prostředí Mariny Silvy kandidující za Stranu zelených jí odebral potřebné hlasy. Hlasy jí chyběly také kvůli některým předvolebním skandálům. Když se na veřejnosti objevila daňová přiznání dcery opozičního kandidáta Serry, ten obvinil Stranu pracujících z nekalých praktik. Větší pozornost u voličů ale vzbudilo to, že šéfka prezidentského úřadu byla obviněna z nelegálního udílení státních zakázek firmě svého syna. Věřící voliče odradilo od podpory video na YouTube, kde se Dilma vyslovuje pro legalizování potratu.

Ani měsíc mezi prvním a druhým kolem voleb neměla Dilma jednoduchý. Zavázala se ale neměnit zákon o zákazu potratu, čímž si získala většinu voličů, kteří v prvním kole volili Marinu Silvu. Korupce ve vládě, která nepochybně existuje, nakonec nebyla tak důležitým tématem jako to, že ekonomika Brazílie roste a s ní také střední společenská třída.

Dilma Rousseffová se narodila roku 1947 ve městě Belo Horizonte do rodiny matky v domácnosti  a podnikatele bulharského původu, který musel z Bulharska ve 20. letech kvůli členství v komunistické straně uprchnout.

Po vojenském převratu v roce 1964 začala být Rousseffová politicky aktivní a dokonce se připojila k levicové militantní skupině Colina (Comando de Libertação Nacional), která se podílela na ozbrojených útocích proti diktátorskému režimu (1964-1985) formou bankovních loupeží a bombových útoků. Rousseffová tvrdí, že ona sama zbraň kvůli krátkozrakosti nepoužívala, ale dodnes jí umí čistit. Během působení ve skupině Colina se seznámila s Cláudiem Galenem, za kterého se po roce známosti provdala. Situace se pro skupinu v jejím rodném městě po jedné z přestřelek zkomplikovala, a tak se novomanželé kvůli nebezpečí odhalení museli přestěhovat do Rio de Janeira.

Oficiální video-životopis (v portugalštině)

Zatímco manžel Dilmy byl Colinou odvelen do města Porto Allegre, tak ona pomáhala s logistikou v Riu. Zde se také setkala se šéfem ilegální komunistické strany Carlosem Araújem, který se později stal jejím manželem. Dilma byla u toho, když se spojila Colina s podobnou odbojovou skupinou VPR (Vanguarda Popular Revolucionária). Tato skupina se zapsala do historie především tím, že ukradla  několik milionů dolarů z trezoru bývalého guvernéra Sao Paula (peníze v domě jeho sekretářky/milenky údajně pocházely z korupce). Na roli Rousseffové v této operaci jsou názory dosti odlišné. Podle jedněch byla  mozkem operace, ale podle jiných pouhou členkou. Její oficiální životopis se touto částí života příliš nezabývá  a ona si toho již příliš nepamatuje.

Na začátku roku 1970 byla Rousseffová zatčena, mučena a následně odsouzena. Ve vězení strávila tři roky a byla jí odebrána politická práva na 18 let.

Po návratu z vězení -bylo jí pětadvacet let- se přestěhovala do Porto Alegre, kde si trest stále odpykával její druhý manžel. Zde v roce 1976 porodila svou jedinou dceru a o rok později dostudovala ekonomiku na zdejší univerzitě. Po studiích získala první placené místo ve státní Nadaci pro ekonomiku a statistiku (Fundação de Economia e Estatística).

Poté, co byly v Brazílii na začátku 80. let povoleny další politické strany se Ruseffová podílela na založení Demokratické strany pracujících (PDT). V roce 1985 plánovala Dilma s manželem kampaň Alcea Collarese na starostu města Porto Alegre. Po zvolení Collarese starostou Rousseffová získává místo jako ředitelka odboru financí. V roce 1991 je Collares zvolen guvernérem a Rousseffová se vrací do Nadace pro ekonomiku a statistiku tentokrát jako ředitelka (úřad je pod kontrolou guvernéra). Později ji Collares jmenuje ministryní pro energetiku. V letech 1995-1999 zakládá v Nadaci pro ekonomiku a statistiku časopis a začíná studovat doktorát. V roce 2000 se natrvalo odlučuje od svého druhého manžela a až dodnes žije sama.

Do pozice se ministryně energetiky se Dilma vrací během mandátu Olívio Dutry ze Strany pracujících (PT) jemuž k mandátu pomohly právě hlasy PDT, kterou pomáhala Rousseffová zakládat. V roli státní ministryně se podílí na přípravě Lulova energetického plánu a když je Lula v roce 2003 zvolen, poněkud překvapivě se Dilma stává federální ministryní pro energetiku.

Jako Lulova ministryně se zasazuje například o zrychlení elektrizace (Světlo pro všechny) a předchází energetické krizi. Koncem prvního Lulova prvního prezidentského období musel kvůli skandálu Mensalão (vláda platila opozici tisíce dolarů za jejich hlas v kongersu) rezignovat šéf kabinetu a Lula jako jeho nástupkyni vybral právě Rousseffovou. Jako šéfka kabinetu dohlížela Dilma na hlavní programy vlády mezi něž patří třeba program růstu a akcelerace (PAC) nebo program dostupného bydlení (Můj dům, můj život). Letos na jaře Lula Straně pracujících a vůbec všem Brazilcům oznámil, že Dilma Rousseffová je nejlepší volbou pro Brazílii.

Dilma Rousseffová by měla nastoupit do funkce 1. ledna 2011 a mandát ji vyprší 31. prosince 2014. Brazilská ústava sice umožňuje jedno znovuzvolení, ale již nyní se spekuluje o tom, že po Rousseffové by se do prezidentského křesla mohl opět vrátit Lula.

Odkazy:
Oficiální volební stránka
Oficiální životopis (anglicky)

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.