Týden: Násilné protesty na Haiti, Argentinský dluh

Týden: Násilné protesty na Haiti, Argentinský dluh
Foto: OSN

Hlavní událostí týden bylo opět dění na Haiti. Pozornost věnovala média také Argentině, která bude moci splácet svůj dluh bez dohledu Mezinárodního měnového fondu.

Haiti

Na Haiti pokračovaly protesty proti silám OSN, které Haiťané viní ze zavlečení cholery do země. V hlavním městě Port-au-Princ demonstrující zaútočili na jednotky OSN, zablokovali silnice a házeli kameny na zahraniční vozidla (fotky). Strach z nemoci je takový, že Haiťané odmítají ošetřovací centra v blízkosti jejich domovů a dav zaútočil také na tým sbírající mrtvá těla.

Na choleru zemřelo již více než 1250 lidí a nakaženo bylo přes 50 tisíc Haiťanů. Podle některých odborníků je počet nakažených ale ve skutečnosti mnohem vyšší. První případ cholery byl zaznamenán také v sousední Dominikánské republice.

OSN tvrdí, že za protesty stojí síly, které se snaží sabotovat volby.  Ty jsou naplánovány na tuto neděli a kromě třetiny senátorů a 99 poslanců bude zvolen také nový prezident. O prezidentský post se uchází 18 kandidátů a je mezi nimi například nástupce současného prezidenta Jude Celestin, bývalá první dáma Mirlande Manigat nebo prominentní podnikatel Charles Henri Baker.

Argentina

Argentina se dohodla s věřitelskými zeměmi sdruženými v Pařížském klubu na tom, že dluh ve výši 6,9 miliard dolarů bude moci splatit bez obvyklého monitorování Mezinárodního měnového fondu. Prezidentka Fernandezová je kritičkou MMF a prohlásila, že její země bude dluh moci splatit bez toho, aniž by se musel změnit argentinský socialistický ekonomický model.

Prezidentka nechtěla monitorování MMF protože tvrdí, že právě doporučení této organizace měla podíl na vzniku finanční krize v roce 2001. Právě během této krize Argentina přestala zahraniční dluh tehdy v hodnotě 100 miliard dolarů splácet.

O tom, za jakých podmínek bude dluh splacen by se měla Argentina s Klubem dohodnout na začátku roku 2011.

Ostatní země

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos se rozhodl vydat zadrženého drogového bose do Venezuely a to i přesto, že jeho extradici požadovaly také Spojené státy. O den později vydala Venezuela do Kolumbie tři levicové rebely. Podle pozorovatelů je to další znak toho, jak se zlepšily vztahy mezi oběma zeměmi od nástupu Santose do prezidentské funkce.

Kostarika podala stížnost na Nikaraguu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Kostarika je toho názoru, že nikaragujští vojáci jsou nelegálně na území Kostariky. Bývalý prezident Oscar Arias chce, aby se spor řešil v Radě bezpečnosti OSN.

Prezident Bolívie podpořil jednoho z armádních generálů poté, co generál prohlásil, že bolivijská armáda je socialistická a má za cíl bojovat proti kapitalismu a imperialismu. Šéf policie později řekl, že jeho instituce zůstává i nadále apolitická.

Prezident Spojených států se setkal s nejvyššími představiteli Kongresu a požádal je, aby před koncem svého volebního období schválili část imigračního zákona zvanou DREAM Act, která by dětem nelegálních imigrantů umožnila cestu k občanství.

Jednou z firem, která má zájem těžit na kubánském pobřeží ropu je také ruský Gazprom.

Archeologické nálezy z Machu Picchu, které byly odvezeny před sto lety na univerzitu Yale budou vráceny do Peru tak, jak to požadovala již řadu let peruánská vláda.

Rallye Dakar se pojede v Jižní Americe i v roce 2012. Bude to již počtvrté, co se bude na kontinentu soutěž konat.

A argentinská poslankyně Graciela Camañová se stala mediální hvězdou poté, co dala facku poslanci vládní strany Carlosu Kunkelovi. Kunkel jí údajně neustále uráží a ona už se nemohla udržet.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.