Týden: Nejasná povolební situace na Haiti, Dohoda o klimatu v Mexiku

Týden: Nejasná povolební situace na Haiti, Dohoda o klimatu v Mexiku
Foto: OSN

Chaotická povolební situace na Haiti pokračuje. V mexickém Cancúnu byla schválena smlouva o klimatu a objevily se další zajímavé dokumenty z WikiLeaks.

Haiti

Na Haiti byly v minulém týdnu zveřejněny výsledky voleb. Podle povolebních průzkumů se o první dvě místa měli podělit Miralande Manigatová a Michel Martelly. Představitel současné vládní strany Jude Célestin ale nakonec získal o necelých sedm desetin procenta více hlasů než Martelly a zdálo se, že voliči by v lednu měli rozhodnout v druhém kole o tom, zda prezidetem bude Manigatová nebo Célestin.

Výsledky jak byly původně oznámeny:

  1. Mirlande Manigatová: 31.37%
  2. Jude Célestin: 22.48%
  3. Michel Martelly: 21.84%

Oznámený výsledek se ale nelíbil voličům, kteří se před prezidentským palácem střetli s policií a požadovali anulování voleb (o tom jak chaotické a neregulérní volby byly jsme psali již v minulých týdnech).

Reportáž televize Al Jazeera z protestů:

Oznámené výsledky se nelíbily ani vládě Spojených států, která je znepokojena s tím, že nesouhlasí se závěry mezinárodních pozorovatelů.

Organizace amerických států v tiskovém oznámení upozornila, že se jedná pouze o předběžné výsledky a žádala protestující kandidáty, aby využili právních prostředků k napadení předběžných výsledků.

Vzhledem k tomu, že protesty se neuklidnily, budou nakonec hlasy za dohledu mezinárodních pozorovatelů přepočítány.

Kromě nejasného obsazení prezidentské funkce není dosud jasné ani to, kdo bude ovládat Senát, jelikož 8 z 11 kandidátů na senátora se rozhodne také až v druhém kole voleb.

Mexiko

I přes protesty Bolívie, byla nakonec v mexickém Cancúnu schválena dohoda o klimatu. Dohoda, kterou schválilo 193 ze 194 zemí obsahuje závazek k vytvoření fondu v hodnotě 100 miliard dolarů na zlepšení technologií pro výrobu čisté energie a podporu rozvojovým zemím. Součástí dohody je také finanční kompenzace zemím, které zpomalí odlesňování.

Bolívie, která dohodu nepodpořila protože údajně nejde v reformách dost daleko si hodlá proti schválení stěžovat u Mezinárodního soudního dvora. Předsedkyně konference Patricia Espinosa (mexická ministryně zahraničí a také bývalá velvyslankyně Mexika na Slovensku) se rozhodla dohodu uznat jako jednomyslně schválenou. Pravidla OSN podle ní říkají, že země mají jednat v harmonii, což ale nutně neznamená jednomyslně. Podobným způsobem se údajně v 90. letech vypořádala OSN se Saúdskou Arábií, která podobné dohody blokovala.

Mezinárodní organizace jako Greenpeace a Friends of Earth analyzují dohodu jako malý krok vpřed (analýza GP a FOE).

Telenovela zvaná WikiLeaks

Z informací zveřejněných na serveru WikiLeaks minulý týden stojí za zmínku:

  • Američtí diplomaté obviňují nikaragujského prezidenta Ortegu z toho, že bere úplatky od narkotrafikantů a že si z návštěv Venezuely vozí kufry plné peněz.
  • Předtím než Raúl Castro začal provádět na Kubě ekonomické reformy byli diplomaté z řady zemí přesvědčeni, že ekonomika Kuby brzy zkrachuje.
  • První levicový prezident v Salvadoru má problémy s extrémní levicí uvnitř své strany.
  • Bývalý kolumbijský prezident Álvaro Uribe, který je veřejně proti vyjednávání s teroristy, se chtěl v roce 2009 tajně sejít s představiteli rebelů FARC ve Švýcarsku. Schůzka se však nikdy neuskutečnila.
  • Vzhledem k špatnému stavu venezuelské ekonomiky je Hugo Chavéz nucen přijmout i nabídky naftařských firem, které se mu nelíbí. Znárodňování, které v zemi probíhá nemá podporu u řady spřátelených vlád.
  • Brazilský prezident Lula, podobně jako premiér Putin, kritizoval zatčení zakladatele WikiLeaks Juliana Assange.

Další země

Při povodních a následných sesuvech půdy v kolumbijském městě Medellín zemřelo téměř 50 lidí. V posledních několika týdnech zemi trápily prudké deště, které po sobě zanechaly desítky mrtvých a zhruba 1,5 milionu lidí bez střechy nad hlavou.

Bolívie a Chile se možná brzy dohodnou na tom, za jakých podmínek by Bolívie mohla získat přístup k moři, který ztratila koncem 19. století během takzvané Války v Tichomoří.

Argentinská energetická společnost YPF v úterý oznámila, že v Patagonii objevila velké ložisko zemního plynu. Nález 4,5 bilionu krychlových stop zvýší zásoby plynu v zemi o 28 procent.

Venezuelská vláda získala v likvidaci zkrachovalé banky dvacetiprocentní podíl v poslední nezávislé televizní stanici Globovisón. Tento podíl však nedává vládě možnost dosadit členy do dozorčí rady, ani ovlivňovat rozhodování managementu stanice. Majitel stanice je v exilu a prezident Chavéz již několikrát prohlásil, že pokud se nevrátí, televizi mu zabaví.

Vojenská přítomnost v chudinské čtvrti Complexo do Alemão v brazilském Riu, kterou poprvé po letech kontroluje vláda, bude posílena o 250 vojenských policistů.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon (216 pro, 198 proti), který by umožnil dětem nelegálních imigrantů cestu k občanství Spojených států. O zákoně (DREAM Act immigration bill) musí ještě hlasovat Senát, kde je pro schválení zákona potřeba 60 hlasů. Schválení v Senátu není vůbec jisté. Řada aktivistů vidí zákon jako amnestii velké částí ilegálních imigrantů.

Jižní Afrika odpustila Kubě dluh v hodnotě 137 miliónů dolarů a nabídla ostrovu půjčku ve výši 30 miliónů dolarů ve snaze obnovit obchod mezi oběma zeměmi.

Mexická armáda zabila při přestřelce jednoho z šéfů drogového kartelu La Familia. Za pozornost stojí, že několik dní před tím se provalilo, že jiný šéf tohoto kartelu byl veden na výplatní pásce mexické vlády jako učitel.

Kostarika uzavřela, kvůli pohraničnímu sportu, svou ambasádu v sousední Nikaragui.

Argentina uznala nezávislost Palestiny. Podobný krok již učinila Brazílie a Uruguay a mají se připojit také další země kontinentu.

V chilské věznici si gangy vyřizovaly účty a následkem vzniklého požáru uhořelo 83 lidí

Poprvé po 21 letech byl kvůli lijákům (ty co sužují Kolumbii a Venezuelu) uzavřen Panamský průplav.

A peruánský autor Vargas Llosa přebral Nobelovu cenu za literaturu.  iDnes píše, že Vargasovy knihy jsou vidět v Peru téměř všude. Z osobní zkušenosti mohu dodat, že Vargasovy knihy jsou na předních místech stánků knih v celé Jižní Americe.  Jeho nobelovský diskurz (divně sestřižený) můžete shlédnout v následujícím videu.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.