Týden: Povolební situace na Haiti, Povodně ve Venezuele

Týden: Povolební situace na Haiti, Povodně ve Venezuele

Nejvíce medializovanou událostí v minulém týdnu byla publikace tajných depeší na serveru WikiLeaks (náš článek). Kromě publikace tajných materiálů však také stojí za pozornost  také povolební vývoj na Haiti a povodně ve Venezuele.

Haiti

Podle posledních informací v zemi na choleru zemřelo 1900 z 80 tisíc nakažených a očekává se, že během příštího roku stoupne počet nakažených na půl miliónů; jinými slovy pět procent populace bude nakaženo cholerou.

Jak jsme informovali minulý týden, volby které se v zemi konaly měly daleko k tomu, aby mohly být označeny jako regulérní (nikdo nečekal perfektní volby, ale málokdo si představoval takové fiasko shrnuje Guardian). Západní země však preferují alespoň částečně legitimní vládu oproti současnému stavu. Snad i proto mezinárodní pozorovatelé žádají, aby byla uznána platnost voleb. Prohlášení OSN, že průběh voleb byl relativně dobrý se zdá trochu mimózní. Pochopitelnější je názor New York Times: volby nebyly zrovna regulérní, ale organizace nových voleb by zemi poškodila mnohem více.

Ihned po volbách se většina kandidátů vyslovila pro jejich neplatnost. Po oznámení neoficiálních předběžných výsledků ale dva vedoucí kandidáti (muzikant Michel Martelly a bývalá první dáma Mirlande Manigatová) přehodnotili svůj názor a hodlají výsledky respektovat. Otázkou je, jak se zachovají, pokud se předběžný výsledek nepotvrdí. První oficiální výsledky by měly být známy v úterý 7. prosince.

Venezuela

Prezident Hugo Chavéz ukazuje místnost pro oběti povodní, kterou instalovali v prezidentském paláci. Zdroj: Prezidentský palác Miraflores

Prezident Hugo Chavéz ukazuje místnost pro oběti povodní, kterou instalovali v prezidentském paláci. Zdroj: Prezidentský palác Miraflores

Během sezónních dešťů ve Venezuele přišlo o život více než třicet lidí. Podle ministra vnitra byla otevřena dočasná přístřeší pro více  než 70 tisíc lidí. BBC uvádí, že povodněmi bylo postiženo více než 1,5 miliónu Venezuelanů.

Prezident Hugo Chavéz je kritizován za to, že za 11 let vlády nedokázal vybudovat dostatek nových obydlí. Sociálně demokratický prezident Rafael Calder v 70. letech dokázal postavit 100 tisíc obydlí ročně a za 11 let Chavézovy vlády bylo každý rok vybudováno v průměru pouze 38 tisíc obytných jednotek. Prezident z povodní viní kapitalismus, který způsobuje globální oteplování… Pomalou výstavbu bytů však chytře mediálně zamaskoval tím, že dal část prezidentského paláce (jednu ze svých tří kanceláří a kuchyň ochranky) k dispozici 25 postiženým rodinám.

Ve Venezuele je doba dešťů typicky od května do listopadu a v letošním roce jsou deště zvláště silné díky klimatickému efektu označovanému jako La Niña. V sousední Kolumbii v posledních týdnech zahynulo následkem dešťů přes 160 lidí. Nejhorší katastrofu v moderní historii zažila Venezuela v roce 1999, kdy během povodní zemřelo 20-30 tísíc lidí.

Brazílie

Po dobytí slumu Complexo do Alemão požádal guverné Sérgio Cabral, armádu, aby ve favele zůstala až do října příštího roku. Podle týdeníku Economist je dobytí favely dobrou zprávou, ale Economist varuje, že dobytí favely nebude k ničemu, pokud se vládě nepodaří území udržet i v budoucnu. Také prezident Lula akci pochválil a řekl, že vítězství ve favele Complexo do Alemão je pouhým začátkem v boji proti narkotrafikantům.

Ostatní země

V mexickém Cancúnu začala konference o klimatu, ale moc se od ní nečeká. Zatímco loňského sumitu se účastnilo na 120 šéfů států, letos se jich očekává asi 20, většinou z latinskoamerických zemí.

Kuba propustí 11 disidentů bez toho, aby museli opustit ostrov. Komunistická vláda tak propustí celkem 52 disidentů, jak slíbila v červenci.

Brazílie minulý týden uznala vyhlášení státu Palestina. V LA ho uznává také Nikaragua a Kuba (obě země od roku 1988), Kostarika (2008), Venezuela (2009) a Uruguay (2010). ČR stejně jako ostatní komunistické země uznala vyhlášení Palestiny na podzim roku 1988.

Uruguay se stala devátou zemí, která ratifikovala smlouvu o UNASURu. Tím se splnila podmínka k právnímu vzniku organizace. Smlouvu dosud neratifikovaly Kolumbie, Paraguay a Brazílie.

Mexičtí vojáci našli u hranic s USA 18 mrtvých těl, nepochybně obětí drogového násilí.

Podpora chilského prezidenta Sebastiána Piñery klesla ze 63 procent na 50 procent, které měl před záchranou horníků.

Prezidentka Kostariky 1. prosince (den kdy se v zemi oslavuje zrušení armády) rozhodla, že pošle na spornou hranici s Nikaraguou speciálně vycvičené policisty.

Tom Hanks ztělesní hlavního hrdinu v novém filmu americké režisérky Kathryn Bigelowové, který chce autorka natočit na “trojité hranici” Argentina-Paraguay-Brazílie. Tuto oblast Spojené státy považují za centrum financování islamistických teroristických skupin, dotčené státy nařčení odmítají.

A brazilský komik vystupující pod pseudonymem Tiririca se bude moci stát poslancem. Tiririca získal nejvíce hlasů ze všech brazilských poslanců a hrozilo, že nebude moci do funkce nastoupit kvůli tomu, že je negramotný. Brazilské zákony nedovolují analfabetům vykonávat poslaneckou funkci. Soudce však potvrdil, že úplný analfabet není a Tiririca tedy bude moci poslaneckou funkci vykonávat. Voličům slíbil, že zjistí, co vlastně poslanec dělá. Zavázal se také, že pomůže těm co to nejvíce potřebují – hlavně jeho vlastní rodině.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.