Na kole po nejnebezpečnější silnici světa

Na kole po nejnebezpečnější silnici světa
Foto: LA Dnes

Láká vás sjezd na horském kole v délce přes 60 kilometrů a nevadilo by vám, kdyby na kraji cesty byly nechutně hluboké srázy do údolí? Pokud máte rádi dobrodružství, tak v Bolívii pro vás mají jedinečnou atrakci.

Nejnebezpečnější silnice svět (WDMR)

Nejnebezpečnější silnice světa (WDMR)

Nejnebezpečnější silnice na světě, často označovaná anglickou zkratkou WMDR (World’s Most Dangerous Road) se nachází asi 50 kilometrů od hlavního Bolívijského města La Paz. Jako nejbezpečnější silnici na světě ji označili odborníci z Mezinárodní rozvojové banky v roku 1995, ale silnice si kvůli častým smrtelným nehodám své jméno vysloužila již dávno předtím. V roce 1983 zde z cesty spadl autobus a následkem toho zahynulo 100 lidí. Nehoda je doposud největší dopravní katastrofou v historii Bolívie. V posledních letech plného provozu ze silnice v průměru spadlo 26 vozů.

Neasfaltovaná silnice má v některých místech šířku málo přes tři metry a útesy pod ní mnohdy dosahují až 600 metrů. Bezpečnostní svodidla nebo jiné zábrany zde až na vzácné výjimky nenajdete. Mezinárodní rozvojová banka zafinancovala novou silnici, a tak zde auta již jezdí pouze ojediněle.

V současnosti na Nejnebezpečnější silnici světa potkáte především cyklisty. WMDR se stala takřka povinnou aktivitou všech baťůžkářů, kteří mají Bolívii na svém itineráři. Desítky cestovních kanceláří v La Pazu mají tuto atrakci ve své nabídce a všechny nabízejí prakticky stejnou trasu.

Denní výlet začíná kolem sedmé hodiny ráno v La Pazu (3800m) a odtud jsou cyklističtí nadšenci převezeni na nejvyšší bod zvaný La Cumbre (4700m), kde se přesedne z mikrobusu na horské kolo a pokračuje se po nově asfaltované silnici asi 10km do osady Unduavi. Během této části trasy si průvodci ověří, zda účastníci na kole opravdu umí sedět a vědí, jak zmáčknout brzdu.

WMDR se stala takřka povinnou aktivitou všech baťůžkářů

WMDR se stala takřka povinnou aktivitou všech baťůžkářů

Z osady Unduavi následuje osmikilometrové stoupání (většina účastníků si nechá kolo i svůj zadek vyvézt mikrobusem) a po tomto stoupání cesta konečně odbočuje z asfaltu a začíná klesání po té pravé zaprášené cestě smrti. Než dojedete do několik desítek vzdáleného cíle, vesničky Yolosa (1200m), čeká vás nespočet zatáček a nezapomenutelné výhledy na krásnou krajinu regionu Yungas, který odděluje Andy od Amazonského pralesa. Pro kochání se dramatickou zelenou krajinou rozhodně bude muset zastavit, protože nevytočení některé zatáčky by mohlo mít katastrofální důsledky. S největší pravděpodobností cestu přežijete, ale pivko na oslavu si určitě dejte až na konci sjezdu, kde cestovky zpravidla také nabízejí oběd, osvěžení v bazénu a možnost zažvýkat si  koku, která se pěstuje na okolních kopcích.

Je cesta opravdu tak nebezpečná?

Zdolání WMDR je, alespoň mimo období dešťů (březen – listopad), relativně bezpečné. Mokrý povrch samozřejmě rovnici bezpečnosti značně mění. Pokud nebude mít rozum a poženete se nesmyslnou rychlostí, tak při pádu z kola vás může čekat let do srázu, který určitě neskončí dobře. Od roku 1996 zde zahynulo již více než 30 cyklistů. Pokud ale pojedete rozumnou rychlostí (a nikdo vás do rychlosti nutit nebude), tak pravděpodobnost úrazu je minimální.

Je také dobré mít na paměti to, že čas od času na silnici jezdí v protisměru osobní auta a náklaďáky a že neexistuje možnost rychlé záchrany. V nejlepším případě by zraněný byl převezen sanitkou (záchrana vrtulníkem v Bolívii neexistuje) do města La Paz, což jsou 2-3 hodiny cesty. Lepší cestovní kanceláře komunikují pomocí vysílaček a mají doprovodná vozidla před i za skupinou, aby si mohli hlásit vozy v protisměru a jiné překážky na silnici.

Kola ve vámi vybrané cestovní kanceláři by měla být značková (pozor na značku pouze nastříkanou na neznačkové kolo) a používat originální materiály při opravě kol (zvláště brzd). Pokud zrovna nejsou kola vaší vášní ani jedno bohužel asi nepoznáte.

Bolívijský stát nemá prakticky žádnou kontrolu nad tím, jak kanceláře sjezd na horských kolech provozují, a tak  je výběr provozovatele tohoto dobrodružství velmi důležitý. I ty nejlepší kanceláře měly mezi svými klienty alespoň jednoho, který už nikdy sjezd nedojede. Vzhledem k rychlé změně nadmořské výšky a mnohdy extrémním teplotním podmínkám (nahoře mráz, dole vedro) by se na cestu neměl vydávat nikdo, jehož zdravotní stav není stoprocentní.

Často kladené otázky:

Potřebuji plně odpružené kolo?
Ne. Cesta se dá vklidu sjet i na kole pouze s předním tlumičem.

Je cesta i pro úplné začátečníky?
Řada málo zkušených jezdců cestu denně zdolává bez problémů, ale rozhodně tuto exkurzi doporučit nováčkům nelze.

Kdo sjez provozuje?
Gravity Assisted (nejdražší společnost, která je označována za nejlepší, ale jejich skupiny jsou poměrně velké)
Vertigo Biking (relativně dobré ceny, menší skupiny ale levnější kola a možná ne vždy originální náhradní díly)
Madness
B-Side Adventure

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.