Týden: Nová organizace pro Latinskou Ameriku CELAC, Chile má rozpočet, ale protesty nekončí

Týden: Nová organizace pro Latinskou Ameriku CELAC, Chile má rozpočet, ale protesty nekončí
Foto: Vláda Venezuely

Začala fungovat nová organizace sdružující země Latinské Ameriky. V Chile se podařilo schválit kontroverzní rozpočet. A kontroverzní moderátorka mexické televize bude možná vyhozena poté, co byla sprostá na účastnici svého pořadu.

Venezuela

Minulý týden hostila Venezuela  první vrcholný sumit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC). Světová média často CELAC charakterizují tím, že v organizaci nejsou Spojené státy ani Kanada, a to i přesto, že region Latinské Ameriky (samozřejmě bez USA a Kanady) žádnou historickou, geografickou nebo geopolitickou novinkou není.

Návrh na vznik sdružení pro Latinskou Ameriku sahá do roku 2008, kdy se vůbec poprvé v historii sešly všechny hlavy státu Latinské Ameriky a Karibiku na vrcholném sumitu. Setkání se tehdy konalo v brazilském Salvadoru a jeho závěrem byla Salvádorská deklarace, ve které se všechny zúčastněné země zavázaly k další integraci. O dva roky později v Mexiku bylo rozhodnuto o založení CELAC (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños). První vrcholné jednání CELACu se konala nyní ve Venezuele a měly zde být dohodnuty základní funkční mechanismy sdružení.

CELAC  nyní povede trojice států vybraných dle toho, kde se konal nebo v budoucnu bude konat sumit CELACu. V příštím období tedy organizaci povedou společně  Venezuela, Chile a Kuba. Rozhodovat by se mělo hledáním konsensu, ne tedy jak některé státy navrhovaly dvoutřetinovou většinou. Respektovat rozhodnutí země ale zatím, zdá se, nemusí. Pravidla fungování jsou stále trochu nejasná, ale měla by být ujasněna v následujících týdnech.

Hlavním hnacím mechanismem organizace do této chvíle nebyl, jak by se mohlo zdát, Hugo Chavéz, ale dvě největší ekonomiky regionu, tedy Brazílie a Mexiko. Otázkou je, zda se toto změní tím, že nyní organizaci povedou dva socialistické státy.

Organizace se teprve formuje a velkou neznámou je, jakou pozici v budoucnu bude mít. Světová média událost, kde se sešli hlavní lideři regionu dost ignorovala, zatímco třeba prezident Chavéz si myslí, že CELAC postupně nahradí Organizaci amerických států.

 

Chile

V Chile byl přijat státní rozpočet na rok 2012. Nejproblematičtější složkou byly výdaje na vzdělání. V zemi totiž již přes šest měsíců protestují studenti, kteří požadují vzdělání zdarma.

Studentům se nový rozpočet nelíbí a hodlají protestovat i nadále. Jedním z důvodů k pokračování protestů je podle nich to, že nový zákon nezaručuje vzdělání zdarma jak na státních,  tak na soukromých univerzitách.

V roce 2012 půjde v Chile na vzdělání 1,1 miliardy dolarů (asi 19 miliard Kč), což je o 30 procent více než  byl původní návrh. Výdaje do školství tak nově budou představovat asi 10 procent tamního rozpočtu.

Přestože studentské protesty v Chile nekončí, prezidentova popularita začala opět pomalu růst. Zatímco v srpnu měl prezident Piňera podporu pouhých 27 procent, v listopadu to bylo 35 procent.

Ostatní země

Po násilných protestech byly dočasně zastaveny práce na výstavbě největšího dolu na zlato a měď v Peru. Místní lidé se obávají, že stavba zničí alpská jezera, která jsou zdrojem pitné vody a zavlažování.

Americká vláda stále neví, jak reagovat na zmanipulované nikaragujské volby.

Honduraský Kongres odsouhlasil nasazení armády do ulic. Země tím následuje taktiku Mexika v boji proti drogovým kartelům.

V Salvadoru má podle policejních statistik  letos vzrůst počet vražd až o 8 procent.

V Guyaně vyhrála prezidentské křeslo současná vládní strana, ale v parlamentu má většinu opozice. V zemích vycházejících z britského parlamentního systému je tato situace (minority government) považována za méně stabilní, jelikož vláda může být sesazena jedním hlasováním (vote of no confidence).

Další kolumbijský voják byl odsouzen za zabíjení civilistů, které vydával za partyzány FARC. V aféře známé jako Falsos positivos si armáda zlepšovala “skóre” vydáváním mrtvých civilistů za partyzány. Vyšetřuje se dalších 1500 případů.

Chile chce soudit důstojníka USA zapleteného do vraždy dvou amerických občanů na počátku Pinochetovy diktatury.  Manželka  důstojníka tvrdí, že její manžel trpí Alzheimerovou nemocí.

Podle listu Millenio bylo během listopadu v Mexiku zavražděno nejméně lidí za poslední dva roky.

Míra chudoby v Latinské Americe je nejnižší za 20 let. Stále zde ale žije 174 miliónů chudých a z toho 73 milionů žije v extrémní chudobě. Mexiko a Honduras jsou dvě země, kde chudých přibylo.

Prezident Haiti chce v zemi vytvořit půl miliónu pracovních míst během následujících tří let.

Kubánci mají o trochu více svobody. Do hlavního města Havany se mohou stěhovat lidé, kteří tu mají blízké příbuzné.

Ve věku 82 let zemřel Morre Sócrates, brazilská fotbalová legenda a jedena z nejznámějších osobností požadující během diktatury  svobodné volby (Diretas Já).

A v Mexiku hrozí známé a značně kontroverzní moderátorce, že bude z televize vyhozena poté, co nazvala jednu z účastnic pořadu kurvičkou.

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.