Paraguay

Paraguay, země známá svou diktátorskou historií, je turisty navštěvována především kvůli opuštěným jezuitským misiím a obří vodní elektrárně Itaipú. Najdete zde také německy mluvící kolonie v liduprázdném regionu Chaco, prozkoumat můžete paraguayskou část Pantanalu a za prohlídku stojí také největší trh s pašovaným zbožím v Jižní Americe.

Reportáž

Základní údaje

Počet obyvatel v roce 2009: 6,3 milionů (dle OSN)
Rozloha: 406 752 km² /dle OSN/ (o něco větší než území Německa)
Hraniční státy: Argentina, Bolívie, Brazílie
Hlavní a nejlidnatější město: Asunción (2.9 milionu obyvatel)
Další významná města: Concepción, Ciudad del Este, Encarnación

Vlajka Paraguaye

Vlajka Paraguaye

Politická orientace na počátku roku 2010: levicová
Hlava státu: prezident Fernando Lugo od roku 2008 (Presidencia)
Parlament: Dvoukomorový Kongres(Congreso)

Měna: Guaraní (PYG) 1 PYG = 3.81 Kč (31.1.2011)
HDP (PPP) na osobu v roce 2008: US$ 4 786 (dle IMF)
Procento obyvatel žijící pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary denně): 14,2 (dle UNDP 2009)

Bezpečnost

Paraguay je často označována za nejzkorumpovanější zemi mimo africký kontinent, přesto patří k bezpečnějším zemím jihoamerického kontinentu. Výjimkou může být poněkud chaotický Ciudad del Este na brazilsko-argentinské hranici a některé části hlavního města Asunción. V roce 2010 byla v zemi aktivní gerilová skupina Ejército del Pueblo Paraguayo (EPP). Většina útoků zatím byla namířena proti policii.

Víza

Občané EU nepotřebují na pobyt do 90 dnů vízum. Česká republika v Paraguayi ambasádu nemá. (Paraguay spadá pod ambasádu v argentinském Buenos Aires) , ale v hlavním městě je honorární konzlát.

Paraguay má honorární konzulát v Praze, který provozuje informativní stránku Paraguay.cz. Vzhledem k uzavírání ambasád je nejlepší kontaktovat tento konzulát, případně se obrátit na paraguayskou ambasádu v Londýně.

Historie v kostce

Upozornění: Historie Paraguaye má řadu velmi rozdílných verzí (více než je běžné). Důvody válek, odkaz diktátorů apod. se mohou výrazně lišit dle pohledu autora a dle toho, z jakých zdrojů a kdy autor čerpal. Pokud o historii Paraguaye chcete vědět více, podívejte se na danou událost v několika zdrojích a ideálně od autorů z různých zemí.

500 př.n.l: Přibližně tisíc let před španělskou kolonizací jižní část země obývalí indiáni Guaraní a Guaycurú.

Guarní obývali ohromné, ale nesouvislé území Jižní Ameriky. Nebyli organizováni jako jeden politický celek a neznali písmo, proto se o jejich minulosti mnoho neví. Věnovali se zemědělství a jsou známí pro krásu svého jazyka (ten dnes má písemnou podobu), jehož strukturu obdivovali i první evropští dobyvatelé. Indiání Guraní byli také dobří botanici, zoologové a výborní válečníci.

Guaycurú (souhrnný název pro řadu kmenů), kteří v době příchodu Španělů obývali region Chaco žili kočovným životem. Věnovali se lovu a rybaření. Byli výborní válečníci.

1525 n.l.: Alejo García (původem Portugalec), s výpravou 2000 mužů (velká část z nich indiánů), jako první Evropan vstupuje na území dnešní Paraguaye. Dojde až nedaleko bájného města Potosí a s množstvím stříbra ukradeného Inkům se vrací. Na cestě zpět zahyne on i značná část jeho výpravy po útoku indiánů Guaycurú.

1528: Sebastián Gaboto je první evropským mořeplavcem, který se plaví po řece Paraguay.

1537: Španělé na popud Dominga de Irala opouštějí Buenos Aires a zakládají první paraguayské město Asunción. Zde mohou žít díky tomu, že si za ženy berou místní indiánky, což významně ovlivní etnickou budoucnost Paraguaye. Smrtí Irala končí dobyvatelské období a začíná kolonizace.

1592: Hernando Arias de Saavedra, zkráceně Hernandarias, se volbou lidu stává guvernérem a s přestávkami vládne regionu až do roku 1618. V roce 1601 je jmenován španělským králem a oficiálně se tak stává prvním guvernérem narozeným na americkém kontinentě.

1589-1604: Příchod prvních jezuitů na území dnešní Paraguaye, Argentiny a Brazílie. Názor na jejich působení není jednotný. Podle jedněch byli spásou pro domorodé obyvatelstvo a ochránili je před obchodem s otroky, ale podle jiných byli domorodci vystaveni teokratickému teroru.

1620: Portugalští bandeirantes (volně překlad vlajkaři) pronikají ze Sao Paula stále hlouběji na území dnešní Paraguaye, čímž se jim daří rozšířit území Brazílie.

1721-35: Revoluce zvaná Revolución Comunera. Paraguay se postaví nejprve proti jezuitským misiím a poté také proti králi. Revolucionáři trvají na tom, že lid má právo rozhodovat o svém vládci. Comuneros jsou v roce 1937 poraženi a jezuitské misie nově spadají pod kontrolu Buenos Aires.

1752 – 1756: Válka indiánů Guaraní (Guerra Guaranítica) proti tomu, že jezuitské misie, by měly být podle dohody mezi Španělskem a Portugalskem připojeny k Brazílli. Zatímco pod španělskou nadvládou byli indiáni po ochranou krále, v portugalské kolonii by byli zotročeni. Misie nakonec pod nadvládu Portugalska nejsou převedeny, ale ukázka jejich moci je počátkem konce jezuitů v Latinské Americe.

1767: Jezuité jsou vyhoštěni z kontinentu. Jsou nařčeni z konspirace proti monarchii ve snaze vytvořit vlastní republiku.

1777: Paraguay se stává součástí nového místokrálovství Río del Plata, které je vytvořeno mimo jiné proto, aby se zabránilo rozmachu Portugalců na kontinentě.

1811: V květnu se koná revoluce díky níž Paraguay získává nezávislost na Španělsku. Vzhledem ke snahám připojit zemi k jejím sousedům nebude nezávislost skutečně potvrzena až do konce století.

1814: Na pětileté období je jako diktátor „Dictador Supremo Temporal“ zvolen José Gaspar de Francia. Nemůže se ale dočkat roku 1816, kdy se nechá zvolit trvalým diktátorem „Supremo Dictador Perpetuo“.

1820: Snaha o povstání proti diktátorovi. Povstání je prozrazeno a vůdci popraveni. Začíná skutečný diktátorský teror.

1840: Francia umírá. Během jeho vlády byla země totálně izolovaná od zbytku kontinentu (nikdo nemohl zemi opustit, ani do ní přijet). Jeho paranoia byla neuvěřitelná: nechal například pokácet stromy v ulicích hlavního města, aby se případný atentátník nemohl nikde schovat. Diktátor se zbavil svých politických i osobních nepřátel. Jedním z mála pozitivních bodů jeho diktatury byla téměř neexistující kriminalita (krádež se trestala smrtí). V celé zemi se nenašel duchovní, který by byl ochoten asistovat na diktátorově pohřbu.

1844: Franciův nástupce Carlos Antonio López končí s izolací Paraguaye: nechává stavět železnici, budovat telegrafní síť a modernizovat armádu. Nezávislost Paraguaye uznává Brazilské císařství a řada mocností v Evropě. V zemi však pokračuje absolutistická vláda. Podle prezidenta země není připravena na demokracii. V posledních letech vlády uvažuje zřízení konstituční monarchie podobně jako v sousední Brazílii.

1862: Francisco Soleano López, syn Carlose Antonia, považující se za Napoleona Ameriky se ujímá vlády. Na rozdíl od předchozích vládců chce hrát významnou roli v regionu. Jedním z jeho plánů je oženit se s dcerou, brazilského císaře Pedra II. a tímto sňatkem stabilizovat situaci země ve vztahu k sousední Brazílii. Lopézovým snem bylo stát se mírovým arbitrem a zachovat status quo v regionu Río del Plata.

1865: Paraguay vyhlašuje válku Brazílii kvůli tomu, že její vojsko překročilo hranici Uruguaye. Později je vyhlášena válka také Argentině. V Uruguayi se mění politická situace a země se přidává k tajné dohodě Argentiny a Brazílie ve které se země zavazují vést válku proti vládci Paraguaye až do úplného konce.

1870: Prohrou Paraguaye končí Válka Trojaliance, jeden z nejkrvavějších konflliktů v historii Jižní Ameriky. Předválečná populace 1,3 milónu klesla na čtvrtinu ( ke konci válčili i dvanáctiletí chlapci).

1887: Je založena Liberální strana a následně také Národní Republikánská Asociace, tzv. strana Colorado (Partido Colorado). Strana Colorado se ujímá moci. Přestože se střidají různí prezidenti, skutečně vládne Bernardino Caballero Melgarejo, zakladatel Strany Colorado.

1904: Po liberální revoluci začíná éra vlády Liberální strany. Jedním z prvních cílů liberálů je oddělit vojenské složky od politických stran. Za tímto účelem zakládají liberálové Vojenský institut.

1909: Je zavedena povinná školní docházka. Základní vzdělávací systém Paraguaye se během následujících let dostane na vysokou úroveň srovnatelnou s Argentinou, Chile a USA.

1916: První dekáda nového století je poněkud chaotická. Strana Colorado se snaží dostat zpět k moci. Eduardo Schaerer (zvolen v roce 1914) je prvním civilním prezidentem, který vytrvává v úřadu do konce volebního období.

1932: Bolívie útočí na území Chaco a dávný hraniční spor přerůstá ve válku. Bolívie doufá, že ve válkou získá ztracenou prestiž a přístup k moři po řece Paraguay.

1935: Paraguay a Bolívie podepisují mírový protokol. Ze 140 tisíc mobilizovaných Paraguayců jich o život přišlo asi 36 tisíc. Paraguay sice získala většinu území regionu Chaco, ale země je válkou vyčerpána a na pokraji ekonomického kolapsu. Na Bolivijské straně si válka vyžádala přes 65 tisíc životů. Výhra války ale paradoxně znamená také koncem vlády liberálů.

1940: Při leteckém neštěstí umírá prezident José Félix Estigarribia. Jeho nástupce Higinio Morínigo vyhlašuje nové státní zřízení kopírující italský fašístický model. Jsou vytvořeny koncentrační kempy a za politické zločiny je udělován trest smrti.

1947: Povstání proti vládě vojenských jednotek regionu Chaco a města Concepción podporované liberály. Povstání slibující návrat demokracie je téměř úspěšné. Nakonec ho ale překazí podpora, které se vládě na posledních chvíle dostává od argentinského prezidenta Juana Peróna.

1948: Vlády se ujímá strana Colorado. Po roce anarchie během jehož se vystřídali čtyři prezidenti se funkce ujímá Federico Chaves. V zemi je zaveden politický systém jedné strany a je zakázána jakákoliv opozice. Chaves se sbližuje s Perónem.

1954: Po vojenském převratu se vlády ujímá generál Alfredo Stroessner. Stane se jedním z nejdéle vládnoucích diktátorů. Armáda nově již nepodléhá straně Colorado. Je vyhlášen výjimečný stav, který je obnovován až do konce jeho vlády. Jakákoliv opozice je brutálně potlačena.

1966: Dva diktátorské režimy Paraguay a Brazílie (v diktatuře od roku 64) podepisují dohodu o vybudování největší hydroelektrárny na světě Itaipú, která je uvedena do provozu v roce 1984.

1988: Návštěva papeže Jan Pavla II. v Paraguayi a blížící se konec diktatury v Chile oslabují Stroessnerovu pozici.

1989: Generál Andrés Rodríguez Pedotti, Stroessnerův konfidant, organizuje úspěšný státní převrat (2. února) a později (1. května) také svobodné volby ve kterých je za stranu Colorado zvolen prezidentem. Alfredo Stroessner, nejdéle vládnoucí diktátor v historii Jižní Ameriky, odchází po 35 letech vlády do exilu v Brazílii.

1991: Ve městě Asunción je podepsána dohoda o vzniku společného trhu Mercosur jehož zakládajícími členy jsou kromě Paraguaye také Brazílie, Argentina a Uruguay.

1992: Je přijata nová ústava, která mimo jiné rozděluje až do té doby centralizovanou moc. Nově také ústava dovoluje soudit vojenské činitele za trestné činy nesouvisející s výkonem služby (korupce apod.).

1996: Generál Lino Oviedo organizuje státní převrat v reakci na to, že prezident Juan Carlos Wasmosy chce reorganizovat armádu. Převrat je neutralizován tím, že Wasmosy nabídne generálovi ministerský post. Krátce na to ale generála posílá do vězení. V dalších volbách vyhrává kandidát Raúl Cubas. Cubas v podstatě kandiduje za uvězněného Ovieda.

1999: Prezident Cubas je odvolán z funkce poté, co je zavražděn jeho viceprezident. Cubas je obviněn z organizace vraždy a propuštěný generál Oviedo se vrací do vězení. Prezidentem se stává González Macchi. I přes snahu Kongresu o odvolání a pokus o státní převrat setrvává ve funkci až do konce volebního období na jaře 2003.

2008: Po 60 letech končí vláda strany Colorado (celosvětově údajně nejdelší nepřerušená vláda jedné strany v novodobé historii) a prezidentem se stává levičák a bývalý biskup Fernando Lugo.

2009 : Prezident Lugo vyjednává lepší dohodu o přehradě Itapú, kterou za Paraguay v 70. letech vyjednal diktátor Strossner. Nově získá od Brazílie 360 miliónů dolarů ročně (do té doby Brazílie platila Paraguayi 120 miliónů). Paraguay také získá právo prodat přebytečnou ze svých generátorů Brazílii a také dalším zemím (těm ale až od roku 2023).

(Více o historii Paraguaye třeba na stránkách knihovny amerického Kongresu).

Důležitá média

Televize:

SNT Cero Corá – Canal 9 (první televizní kanál v Paraguayi od roku 1965), Canal 13 (druhý televizní kanál od roku 81), Telefuturo (od roku 97, momentálně nejsledovanější), Unicanal (nový kabelový kanál od roku 2008)

Rozhlas:

Státní rádio, Radio Ñanduti (soukromé informační), Cardinal.

Deníky:

ABC Color (nejčtenější deník v zemi, založen v roce 1967. Nejdříve podporuje diktaturu, ale v 80. letech je proti a zavřen do jejího konce v roce 89),  Útima Hora (od roku 1973),  La Nación (v roce 1995 ho založil Osvaldo Domínguez Dibb příznivec strany Colorado),  Popular.

Aerolinky:

Paraguay má přes letiště v hlavním městě Asunción letecké spojení s Brazílií, Argentinou, Uruguayí, Chile a Bolívií.

Hlavní letecké společnosti, které do Asunciónu létají jsou TAM, Gol, Aerolíneas Argentinas (Buenos Aires), Aerosur (Bolívie), Pluna (Montevideo) a TACA (Lima).

Voda

Vodu z kohoutku se pít nedoporučuje. Zejména těm co jsou v zemi kratší dobu se doporučuje i na čištění zubů používat raději lahvovou vodu.

Elektrická síť

Paraguay má síť 220V podobně jako ČR, ale zásuvky nemají většinou uzemňovací kolík. V mnoha případech jsou zásuvky uzpůsobeny pouze pro zástrčky s kulatými kolíky, ale o jiné šířce než ty české.

Mobilní sítě:

Hlavními operátory jsou nadnárodní Tigo, Claro a Personal. V roce 2010 koupil státem od japonského vlastníka síť Vox.

Zajímavosti:

Zatímco španělsky se mluví ve velkých městech na vesnicích uslyšíte spíše indiánský jazyk guraní nebo dokonce verzi němčiny. Většina obyvatel mluví jazykem guaraní, asi tři čtvrtiny obyvatel španělsky a polovina obyvatel je bilinguální.

Podobně jako v sousední Argentině se zde po druhé světové válce ukrývali mnozí nacisté. Řadu let zde nerušeně žil například Josef Mengele, přezdívaný Anděl smrti.

Češi v Paraguayi:

Cestovatel Alberto Vojtěch Frič se oženil s indiánkou kmene Čamakoko. Dnes v Paraguayi a ČR působí nezisková organizace založená jeho potomky Checomacoco.

Další zdroje:

Online:

Encyklopedie českého MZV, Kniha faktů CIA

Offline zdroje:

CARDAZO, Efraím. Breve Historia del Paraguay. 2nd ed. Asuncion, Paraguay : Servilibro, 2009. 177 s. ISBN 978-9953-0-043-2.

Fotografie:

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.