Mexiko

Mexiko, země Aztéků, patří spolu s Brazílií a Argentinou mezi velikány Latinské Ameriky. Na seznamu světového dědictví UNESCO má Mexiko 27 kulturních památek a 4 přírodní rezervace. Neexistuje jiná země, kde se toho po předkolumbovských kulturách tolik zachovalo. Rozmanitá mexická příroda také nemá obdoby. Nejdete zde zasněžené vrcholy vulkánů, vyprahlé pouště, spletité kaňony,  jedny z nejlepších vln pro surfaře a také klidné karibské pláže.

Mapa Mexika

Mapa Mexika

Obsah:

Reportáž

Základní údaje

Počet obyvatel v roce 2009: 108 milionů /11. nejlidnatější země na světě/ (dle OSN)
Rozloha: 1 964 375 km² /dle OSN/ (přibližně odpovídá území poloviny EU)
Hraniční státy: USA, Guatemala, Belize
Hlavní a nejlidnatější město: Ciudad de México (8,8 milionu obyvatel, 21 mil v metropolitní oblasti – nejlidnatější město v Severní Americe)
Další významná města: Guadalajara (1,4), Tijuana (1,6 mil), Puebla (1,6 mil), Ciudad Juarez (1,4), Monterrey (1,1), Acapulco (700 tis), Guanajuato (162 tis)

Vlajka Mexika

Vlajka Mexika

Politická orientace na počátku roku 2010: pravicová
Hlava státu: prezident Felipe Calderón od roku 2006 (Presidencia)
Legislativa: Dvoukomorový kongres (Congreso)

Měna: Mexické peso (MXN) 1MXN = 1.42 Kč 1 MXN(23.1.2010)
HDP (PPP) na osobu v roce 2008: US$ 14 534 (dle IMF)
Procento obyvatel žijící pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary denně): 4,8 (dle UNDP 2009)

Bezpečnost

Mexiko je v posledních letech označováno médii jako velmi nebezpečná země. Je sice nesporným faktem, že od roku 2006 zemřely tisíce lidí kvůli drogovému násilí, ale v naprosté většině se jsou oběti z řad zločinů, vojáků, policistů nebo chudých emigrantů snažících se dostat ilegálně do USA. Kromě toho je násilí lokálně omezeno a to hlavně na některá pohraniční města jako třeba Ciudad Juárez.

Většinu turistických destinací (Cancůn, Oaxaca, D.F., Puebla… etc.) lze většinou bez problémů navštívit. Je samozřejmě dobré sledovat, jak se momentálně situace vyvíjí.

Hlavní město D.F. je během dne a i po setmění v zónách, kde se zpravidla zdržují turisté, bezpečné. Jedná se však o jedno z největších měst na světě a tak je třeba se podle toho chovat.

Víza

Vízum pro turistickou návštěvu v délce do 90 dní není potřeba. Na hranicích je turistům vydána karta FMM (vzor zde) a před odjezdem /ideálně 7 dní od vstupu/ je nutno zaplatit poplatek ve výši kolem 300 pesos (asi 450 Kč) – vždy se platí vkladem na účet v bance.

Při vjezdu autem do země, například z USA, je nutno zaplatit kauci na vozidlo. V závislosti na datu výroby, může kauce být až 400 dolarů. Při výjezdu auta ze země je kauce vrácena. Zpravidla lze platit také kartou.

Mexiko má ambasádu v Praze. Česká republika má ambasádu v mexickém hlavním městě..

Historie v kostce

Předkolumbovské Mexiko

15 500 př. n. l.: První důkaz o lidech na území pozdějšího Mexika (dnešní Texas, USA).

13 000 př. n. l.: U města Clovis v Novém Mexiku (dnes Nové Mexiko, USA) se vyskytuje takzvaná cloviská kultura.

7000 př. n. l. : První zemědělci ve středním Mexiku

1200 př. n. l.: Olmékové na pobřeží Mexického zálivu (státy Veracruz a Tabasco) začínají stavět monumentální chrámy a tesají z kamene obrovité hlavy, které jsou dnes hlavním poznávacím znamením jejich kultury.

300 př. n.l.: Zapotékové obsazují Monte Albán. (Zříceniny u města Oaxaca jsou od roku 1987 památkou UNESCO).

250 – 650 n.l.: Vrchol teotihuacánské kultury. V době největší slávy má Teotihuacán přes 125 tisíc obyvatel a je jedním z největších měst na světě. (dnes památka UNESCO).

600: Mayské město Palenque je na vrcholu své slávy. (dnes jedny z nejkrásnějších pyramid Mayů jsou na seznamu UNESCO)

1000: Ve středním Mexiku vzkvétá říše Toltéků.

1325: Je založeno město Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Dobytí Mexika

1517: Francisco Hernández de Córdoba připlouvá jako první Evropan k břehům poloostrova Yucatán, kde je napaden mayskými indiány a vrací se na Kubu.

1519: Hernán Cortés se vyloďuje poblíž dnešního města Veracruz. Začíná dobývání Aztécké říše. Na cestě do hlavního města Aztéků se mu podaří s některými indiánskými národy spojit a jiné silou přemůže. V hlavním městě Španěly vítá Aztécký panovník Montezuma II. Španělé v hlavním městě řadu měsíců žijí. Během svého pobytu Aztéckého panovníka berou do zajetí.

1520: Guvernér Kuby vysílá do Mexika Pánfila de Narváeze, který má Cortése zatknout. Cortés opouští hlavní město Aztéků a kontrolu nad městem přebírá Pedro de Alvarado. V bitvě u Veracruz poráží Cortés výpravu Narváeze. Mezitím v hlavním městě Alvarado nechává preventivně povraždit řadu urozených Aztéků (údajně se se proti němu chystali zaútočit). Situace ve městě se rychle zhoršuje. Nedlouho po Cortésově návratu musejí Španělé z města uprchnout. Během nočního útěku (La Noche Triste) přes 600 dobyvatelů umírá. Útočiště nacházejí konkvistadoři na sousedním území národa Tlaxcala (ty Aztékové nikdy nepokořili).

1521: Po spojení Cortése s národem Tlaxcala se Španělům daří hlavní město Aztéků nadobro dobýt. Vládce Aztéků Cuauhtémoc je zatčen (v roce 1525 pak popraven). Aztécká kultura je zničena. Kameny pyramid slouží jako základ k vystavění nového města.

Kolonie

1527: Z Kuby je pod vedením Pánfila de Narváeze vypravena expedice, která má kolonizovat Floridu. Jedná se o jednu z nejtragičtějších expedic. Z 600 mužů nakonec přežijí pouze čtyři, jimž se podaří utéct ze zajetí indiánů.

1535: Španělský král Karel V. ustanovuje místokrálovství Nové Španělsko, jehož hlavním městem je Ciudad de México. Nové Španělsko zahrnovalo v období největšího rozmachu Mexiko, Střední Ameriku, většinu území USA a téměř všechny ostrovy v Karibiku.

1546: Na severu země (dnes město Zacatecas) je objeveno stříbro. Do oblasti se stěhují Španělé a brzy na to je rozpoutána válka s kočovnými národy Chichimecas (Guerra Chichimeca). Indiány se podaří “zpacifikovat“ až za více než 40 let.

1547: Zatrpklý Cortés se chce vrátit do Mexika. Ještě před začátkem cesty umírá ve Španělsku na zánět pohrudnice. Je mu 62 let.

1690: Španělé zakládají první křesťanské misie na území dnešního Texasu. (dnes Národní památka US) V roce 1691 jmenují Španělé prvního Texaského guvernernéra.

1761: Španělsko se přidává na stranu Francie ve Sedmileté francouzsko-indiánské. Po válce přichází Španělsko o Floridu, ale jako náhradu získává od Francie Louisianu.

1800: Napoleon Bonaparte získává od Španělska na základě Smlouvy z San Ildefonso Lousianu, ta je za krátko prodána Spojeným státům, které touto koupí zdvojnásobí svoje území.

Boj o nezávislost

1810: 16. září vyzývá farář Miguel Hidalgo k boji proti Španělům (Grito de Dolores). Stoupencům Hidalga se podaří dojít až k hlavnímu městu, kde jsou však poraženi a dávají se na ústup. V létě roku 1811 je Hidalgo popraven. Bojovníky za nezávislost dále vede José María Morelos.

1813: Na sjezdu u města Chilpancingo je rebely podepsán dokument o vyhlášení nezávislosti na Španělsku. (Acta Solemne de la Declaración de Independencia de la América Septentrional)

1815: Vůdce rebelů Morelos je roajalisty zatčen a později popraven. Po Morelosově smrti jsou rebelové značně oslabeni. V bojích nadále pokračuje Vicente Guerrero.

1821: Royalista Agustín de Iturbide nespokojený s liberálními reformami ve Španělsku se spojuje s vůdcem povstalců Vicentem Guerrerom a společně podepisují Plan de Iguala, který vyhlašuje nezávislost na Španělsku, katolicismus jako jediné náboženství a rovná práva pro všechny vrstvy společnosti.

Nová republika

1822: Agustín de Iturbide je korunován jako Agustín I. a stává se hlavou tzv. První mexické říše. Ale již na konci roku podepisuje Antonio López de Santa Anna Plán z Casa Mata, jehož cílem je svrhnout císaře a přeměnit monarchii na republiku. K plánu se brzy připojuje většina provincií a rebelů.

1823: Císař abdikuje a je z Mexika vyhoštěn. Střední Amerika vyhlašuje na Mexiku nezávislost.

1824: Mexiko se stává federální republikou. Je přijata ústava, která mimo jiné ruší otrokářství. Největší odpor ke zrušení otroctví je v Texasu. Za pokus vrátit se do Mexika je bývalý císař Agustín I. odsouzen na smrt zastřelením.

1829: Španělé se neúspěšně pokoušejí dobýt Mexiko. Vojska Santa Anny Španěly porážejí a nezávislost Mexika je významně posílena.

1833: Santa Anna je poprvé zvolen prezidentem. Poté je zvolen ještě desetkrát.

1835: Prezident Santa Anna se zasazuje o vydání nové ústavy, která mimo jiné mění Mexiko z federace na centralizovaný stát. Je rozpuštěn Kongres. Nejvíce proti změnám protestují Texas a Yucatán.

1836: Mexiko je první zemí Latinské Ameriky, jehož nezávislost Španělsko uznává.

1836: Texas vyhlašuje na Mexiku nezávislost. Santa Anna obléhá texaskou pevnost Alamo. V legendární Bitvě u Alama přes dvě tisícovky Mexičanů poráží dvě stovky Texanů bránících Alamo. Většina Texasanů je zabita, ale jejich statečnost je velkou motivací pro texaské bojovníky za nezávislost. Necelé dva měsíce poté texaský generál Sam Houston poráží mexická vojska v Bitvě u San Jacinta (dnes město Houston). Zatčený Santa Anna podepisuje mírovou smlouvu, ve které slibuje přesvědčit mexickou vládu k tomu, aby se vzdala nároku na Texas.

1838: Francie požaduje po Mexiku zaplacení dluhů, když Mexiko neplatí, organizují Francouzi námořní blokádu. Ze zálohy je povolán Santa Anna, který je v boji zraněn a musí mu být amputována noha. Santa Anna se opět stává národním hrdinou. Obě země se nakonec dohodnou na ukončení blokády.

1841: Také Yucatán vyhlašuje nezávislost. Zpět se část Yucatánu připojí až k obnoveným Spojeným státům mexickým v roce 1848.

1846: Americký Kongres schvaluje anektaci samostatného státu Texasu (jeho existenci Mexiko neuznalo), což vede k Mexicko-americké válce.

1847: Americký generál Winfield Scott dobývá hlavní město Mexika.

1847: Na Yucatánu začíná revolta yucateckých Mayů proti bělochům, která je známá jako Válka kast (Guerra de castas). Poslední na Mexiku nezávislou vesnici se podaří k Mexiku připojit až v roce 1933.

1848: V důsledku války s USA přichází Mexiko kromě Texasu také o území Alta California a Nuevo México (dnešní státy Kalifornie, Arizona, Utah a Colorado).

1857: Dlouholetý spor mezi konzervativci a liberály přerůstá v občanskou válku (Guerra de Reforma).

1861: Válku o reformu vyhrávají liberálové a prezidentem se stává Mexičan indiánského původu Benito Juárez. Liberálové oddělují církev od státu, zabavují církvi značné majetky a armáda přechází pod kontrolu civilistů. Mexiko je ale finanční tíživé situaci, a tak prezident pozastavuje splácení zahraničního dluhu. Jedním z největších věřitelů Mexika je Francie.

1862: Mexičtí konzervativci se spojují s Francouzi ve snaze získat vládu. Špatně vybavená mexická vojska porážejí technicky vyspělejší francouzskou armádu Naplolepna III. v bitvě u Puebly (dnes svátek Cinco de Mayo). O rok později se ale Francouzi vracejí (nyní má vojsko 40 tisíc vojáků), dobývají hlavní město a instalují monarchii. Císařem se roku 1864 stává člen rakouské císařské dynastie Maxmilián I. Spolu s císařem do Mexika přijíždí řada Čechů.

1867: Liberálové, kteří posledních pět let proti císařství bojovali, vítězí. Francouzi se stahují z Mexika, císař Maxmilián je popraven. Prezidentem se opět stává Benito Juárez (umírá na infarkt roku 1872).

1876: Porfirio Díaz je zvolen prezidentem a vládne až do roku 1911. Během epochy zvané Porfiriato zažívá Mexiko ekonomický rozvoj, ale život většiny chudých Mexičanů se příliš nemění. Nelze mluvit o tom, že v Mexiku by byla demokracie.

1901: V Mexiku jsou objeveny významné zásoby ropy.

Revoluce


1910: Pravděpodobně díky volebnímu podvodu vyhrává Díaz prezidentské volby. Jeho protikandidát Francisco Madera je uvězněn, utíká z vězení a vyhlašuje povstání proti Díazovi.

1911: Díaz je přinucen rezignovat a prezidentem se stává Madera, který zavádí svobodu tisku, svobodu formovat syndikáty.

1913: Přízni exprezidenta Porfiria organizují vojenský převrat, který je nakonec díky zradě Victoriana Huerty úspěšný. Prezident Madero je zavražděn. Jeho smrt sjednocuje opozici v boji proti Huertovi.

1914: V bitvě o město Zacatecas vyhrává vojsko pod vedením Pancha Villy a prezident Huerta je nucen rezignovat a odjet do exilu. Režim, který budoval Porfirio téměř 40 let končí. Otázkou je, čím ho nahradit.

1915: Jeden z vůdců revoluce Venustiano Carranza je zvolen prezidentem. Jeho spojenec Álvaro Obregón vede válku proti revolučním vojskům populisty Pancho Villy a revolucionáře Emilia Zapaty, kteří žádají dalekosáhlejší sociální reformy. Villa i Zapata jsou nakonec poraženi a později zabiti. Zapata padá do pasti federálních vojsk v roce 1919. Villa nejprve v roce 1920 vyjedná s prezidentem země odchod do důchodu, ale v roce 1923 je na něj spáchán atentát.

1917: Je přijata nová ústava, která jako jedna z prvních ústav garantuje sociální práva (bezplatné vzdělání, právo na práci, právo na odbory, maximální pracovní dobu…).

1919: Álvaro Obregón hodlá kandidovat na prezidenta, ale obává se, že Carranza volby zmanipuluje, proto organizuje státní převrat. Carranza je během převratu zavražděn jedním z Obregónových přívrženců. Po převratu je Obregón na podzim roku 1920 zvolen prezidentem. Obregón staví školy, knihovny a pokračuje v pozemkové reformě. Končí krvavá fáze Mexické revoluce, zemřelo během ní téměř milión lidí.

1924: Ministr financí Adolfo de la Huerta organizuje neúspěšné povstání proti Obregónovi. Prezidentem se stává Obregónův přívrženec Plutarco Elías Calles, jehož protikatolická politika vyústí později v občanskou válku (Válka kristerů 1926-29).

1926: Kongres ruší čĺánek ústavy zakazující prezidentovi být znovu zvolen do funkce. Obregón se připravuje na volby v roce 1928.

1928: Obregón je zvolen prezidentem, ale předtím než může nastoupit do funkce je na něj spáchán atentát. Až do roku 1934 vládnou prezidenti, kteří jsou pod kontrolou ex-prezidenta Callese.

Demokracie jedné strany

1929: Na popud ex-prezidenta Callese je založena Národní revoluční strana (PNR), později přejmenována na Partido Revolucionario Institucional (PRI)

1934: Prezidentem je zvolen Lázaro Cárdenas. Nejprve je pod kontrolou Callese, ale brzy se osamostatňuje (bez toho, aby Callese nechal zabít). Daří se mu mezi nižší vrstvy společnosti (přes 1 milión rodin) přerozdělit 10 procent půdy v zemi. V roce 1938 jsou znárodněny všechny petrolejářské společnosti a přecházejí pod monopolní Pemex (Petróleos Mexicanos).

1940: Druhá světová válka nastartuje v Mexiku takzvaný ekonomický zázrak (Milagro mexicano) a ekonomika roste ročně v průměru o 3-4 procenta až do 70. let.

1968: Studenti nespokojeni s politickou situací a vládou jedné strany vycházejí do ulic. Protesty jsou mnohdy násilně potlačeny. 2. října jsou na náměstí Tří kultur ve čtvrti Tlatelolco v hlavním městě Mexika studenti brutálně zmasakrováni armádou a policií. O život zde přijdou desítky možná i stovky studentů (přesná čísla nejsou dodnes známá).

1968: Deset dní po masakru na náměstí Tří kultur se v Mexiku konají první Olympijské hry v Latinské Americe. Jednou z hvězd her je Věra Čáslavská, která se zde vdá a vyhraje čtyři zlaté medaile. Při vyhlašování vítězů tiše protestuje proti okupaci Československa (video).

1977: Je legalizována levicová opozice.

1981: Díky klesajícím cenám ropy postihuje zemi jedna z nejhorších ekonomických recesí v historii. Do roku 1988 roste HDP o 0,1 procenta ročně a inflace se pohybuje kolem 100 procent ročně.

1985: Zemětřesení v hlavní městě Mexika o síle 8,1 Richterovy stupnice si vyžádá přes 10 tisíc obětí.

1988: Díky podivné počítačové chybě (volebnímu podvodu) je prezidentem zvolen těsnou většinou za stranu PRI Carlos Salinas. Pašeráci drog začínají pronikat do Mexika.

1994: Některá města ve státě Chiapas obsazuje Zapatova armáda národního osvobození (EZLN).

1994: V platnost vstupuje Severoamerická dohoda o volném obchodu. Dohoda postupně ruší většinu cel mezi Mexikem, USA a Kanadou.

1995: Kolabuje mexické peso. Země čeká další ekonomická recese, která trvá do roku 1996.

21. století

2000: Poprvé od Mexické revoluce nevyhrává PRI volby. Prezidentem je zvolen bývalý šéf mexické Coca-Coly Vicente Fox za stranu PAN. Jeho výhra je možná díky politickým reformám v 90. letech (založení Federální volební institutu (IFE) apod.) V Kongresu má PRI stále většinu, takže většinu slibů Fox splnit nemůže.

2006: Po červencových prezidentských volbách se prohlašují za vítěze jak Felipe Calderón z pravicové strany PAN, tak Andrés Manuel López Obrador z levicové strany PRD. Podle oficiálních předběžných výsledků získal Calderón o 0,58 procenta hlasů více. Obrador organizuje masové protesty. Federální volební soud 5. září prohlašuje vítězem Calderóna.

2009: Ve státě Veracruz vypuká epidemie prasečí chřipky H1N1.

2011: Válka proti drogovým kartelům, kterou prezident Calderón vyhlásil v roce 2006, si vyžádala již přes 35 tisíc obětí.

(Více o historii Mexika třeba na stránkách knihovny amerického Kongresu nebo na Mexconnect).

Důležitá média

Televize:
Televisa  (nejstarší, kdysi monopolní propojená s PRI), TV Azteca (druhá největší), Once TV (vzdělávací), Canal 22 (státní kulturní), Foro Tv (živě, součást Televisa)

Rozhlas:
W Radio, Imer (státní), Radio Centro

Deníky:
El Universal, Reforma (středo-pravicový, nakloněný straně PAN), Excelsior (nakloněný straně PRI), Milenio (narozdíl od většiny národních listů publikován v Monterrey), La Jornada (dost levicový)

Týdeníky:
Siempre!, Proceso, El Semanario (finance)

Aerolinky

V současnosti největší mexickou aerolinkou je Aeroméxico. Bývalá největší mexická letecká společnost Mexicana od roku 2010 nelétá a její další osud zatím (jaro 2012) není jasný.

Největší mexickou lowcostovou aerolinkou je Volaris. Levně létá také VivaAerobus. Další mexickou aerolinkou je Interjet.

Do Mexika samozřejmě létá většina evropských a severoamerických společností.

Voda

V Mexiku voda z kohoutku na pití vhodná není.

Americká zásuvka - USA, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvador, Peru

Americká zásuvka

Elektrická síť

Mexiko má síť 110V podobně jako USA, ale zásuvky často nemají uzemňovací dírku.

Mobilní sítě

Největšími operátory v zemi jsou Telcel (bývalý monopol – dodnes 70 procent trhu),  Movistar, a Iusacell. Na operátory dohlíží Cofetel.

Zajímavosti:

Město Acapulco je proslulé skokany, kteří se v rámci svého představení vrhají ze čtyřicetimetrových útesů La Quebrada do moře.

Citlaltépetl (5 636 m) je nejvyšší horou Mexika a zároveň  třetí nejvyšší horou v Severní Americe (po Denali a Mount Logan)

Další zdroje:

Online:
Encyklopedie českého MZV, Kniha faktů CIA, Profil Mexika na BBC

Offline zdroje:

OROZCO, Fernando. Fechas históricas de México: las efemérides más destacadas desde la época prehispánica hasta nuestros días. 1. ed. México, D.F: Panorama Editorial, 1992. ISBN 978-968-3802-958.

KOONTZ, Michael D. Coe. Mexico: from the Olmecs to the Aztecs. 6th ed., rev. and expanded. London: Thames, 2008. ISBN 05-002-8755-4.

COE, Michael D. The Maya. 8th ed., fully rev. and expanded. London?: Thames, 2010. ISBN 0500289026.

LEVY, Buddy. Conquistador: Hernán Cortés, King Montezuma, and the last stand of the Aztecs. Bantam Books trade pbk. ed. New York: Bantam Books Trade Paperbacks, 2009. ISBN 05-533-8471-6.

FOWLER, Will. Santa Anna of Mexico. Lincoln, Neb: University of Nebraska Press, 2010. ISBN 08-032-2638-1.

Fotky

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.