Guatemala

Guatemala, země Mayů, je jednou z nejrozmanitějších zemí Střední Ameriky. Kromě mnoha mayských měst v provincii Petén zde najdete koloniální město Antigua, krásné jezero Atitlán, řadu sopek na jejichž vrchol lze poměrně snadno vystoupat a třeba i od zbytku země naprosto odlišné Karibské pobřeží.

Mapa Guatemaly

Mapa Guatemaly

Obsah:

Reportáž

Základní údaje

Počet obyvatel v roce 2009: 14 milionů (dle OSN)
Rozloha: 108,889 km² /dle OSN/ (o něco větší rozloha než má Portugalsko)
Hraniční státy: Mexiko, Belize, Salvador, Honduras
Hlavní a nejlidnatější město: Ciudad de Guatemala (téměř 1 milion obyvatel)
Další významná města: Antigua (69 tis), Quetzaltenango známé také jako Xela (661 tis.)

Vlajka Guatemaly

Vlajka Guatemaly

Politická orientace na počátku roku 2010: středo-levicová
Hlava státu: prezident Otto Pérez Molina od roku 2012 (Gobierno)
Legislativa: Jednokomorový kongres (Congreso)

Měna: Quetzal (GTQ) 1 GTQ = 2.15 CZK (17.1.2009)
HDP (PPP) na osobu v roce 2008: US$ 4907 (dle IMF)
Procento obyvatel žijící pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary denně): 24,3 (dle UNDP 2009)

Bezpečnost

Bezpečností situace se kvůli pašování drog a válce proti pašerákům drog v poslední době zhoršila. Turistů se tento konflikt dotýká pouze minimálně.

V Guatemale je relativně hodně turistů, a tak se část zločinců specializuje právě na cestovatele. Nikdy byste se neměli sami vydávat na osamocená místa bez doprovodu. Specialitou místních banditů je ozbrojené přepadávání na vrcholcích sopek.

S trochou rozumu vás nic špatného nepotká a na většině míst v zemi se budete cítit zcela bezpečně.

Víza

Guatemala je členem skupiny států CA-4 (Nikaragua, Honduras, Salvador, Guatemala). K návštěvě CA-4 mají turisté EU bez víza 90 dní, ale je třeba se předem ujistit, že úředník vám skutečně do razítka 90 dnů vepíše. Na ostatních hranicích budou hledat datum razítka prvního vstupu do CA-4. K prodloužení pobytu je nutno na určitou dobu vycestovat mimo země zařazené v CA-4 (např. Mexiko, Belize). Při přechodu mezi hranicemi zemí CA-4 byste teoreticky již neměli platit žádnému státu vstupní nebo výstupní taxy (občas se platí malá daň hraniční vesnici za použití hraničního přechodu).

Nejbližší ambasádu k ČR má Guatemala v Berlíně nebo ve Vídni.

Nejbližší česká ambasáda je v Mexiku.

Historie v kostce

10 000 př.n.l.: První lidé osidlují území Guatemaly

2000 př. n.l.: Počátek civilizace Mayů

600 př.n.l.- 100 n.l.: Vrcholná doba Mayů. Město El Mirador má v době největšího rozkvětu přes 100 tisíc obyvatel. Náhle však zaniká (první kolaps mayské říše). Poté začíná rozkvétat mayská kultura znovu, ale tentokrát v okolí města Tikal. Na rozdíl třeba od Inků měli Mayové vlastní písmo.

8 – 9 stol. n.l.: Za nejasných okolností království Mayů kolabuje. Možnými důvody pádu jsou změna klimatu, politické problémy…. Nově vzniká celá řada samostatných mayských států,

1523: Pedro de Alvarado přivádí ze severu Španěly na území dnešní Guatemaly. V tuto dobu proti sobě mayské státy vedou nespočet válek. Někteří mayové se kolonizátorům podrobí, jiní se jim vzepřou. Ve třicátých letech je většina revolt potlačena. Poslední mayský národ Itzá – v oblasti Peténu – si udržuje nezávislost po více než 100 let a podaří se ho pokořtit až v roce 1697.

1543: Je založeno město Antigua. Po následujících 200 let hlavní město Střední Ameriky a od roku 1979 památka UNESCO.

1776: Po zemětřesení se hlavní město přesouvá do na své dnešní místo, tedy do Cidudad de Gutemala.

1821: Guatemala 15. září vyhlašuje nezávislost na Španělsku. V lednu 1822 je připojena k Mexickýmu královstvím. Mexické království však je o rok později nahrazeno republikou a Guatemala se stává součástí Federativní republiku Střední Ameriky.

1837: Vypuká epidemie cholery. Konzervativec Rafael Carrera získává větší podporu frustrovaného obyvatelstva.

1838: Oblast v okolí města Quetzaltenango vyhlašuje nezávislost na zbytku Guatemaly a stává se šestým státem federalizované Střední Ameriky.

1839: Boj proti liberálnímu prezidentovi Francisco Morazánovi vyústí v nezávislost Guatemaly na ostatních státech Střední Ameriky. Nezávislost je oficiálně vyhlášena až v roce 1847

1844: Prezidentem se poprvé stává Rafael Carrera. Navrací církvi majetek zabavený liberály, ruší svobodu tisku, ruší daň zavedenou pro indiány. Vládne s přestávkami až do roku 1865.

1859: Británie a Guatemala podepisují dohodu, kterou Británii připadá území dnešního Belize.

1871: K moci se po revoluci dostávají liberálové. Prezidentem je Justo Rufino Barrios. Pokouší se nejprve politicky a později i vojensky opět spojit země Střední Ameriky. Jeho politikou je také mestizace (ladinización) indiánů. Modernizuje zemi.  Káva se stává významným exportním artiklem.

1882: Guatemala podepisuje dohodu o tom, že region Soconusco (dnes součást mexického státu Chiapas) připadne Mexiku.

1885: Prezident Barrios se snaží získat pod nadvládu Salvador a obnovit poté Federaci států Střední Ameriky. Umírá v Bitvě u města Chalchuapa.

1898: K moci se dostává diktátor Manuel Estrada Cabrera. Jeho vláda je pod kontrolou americké United Fruit Company, která vlastní 40 procent půdy v zemi. United Fruit jako majitel železnic má také značnou kontrolu nad dopravou.

1931: Prezidentem se stává další vojenský diktátor Jorge Ubico. Političtí odpůrci jsou na rozkaz prezidenta popravováni. Je zavedena cenzura tisku. Do hlavních státních úřadů jmenuje Ubico své stoupence. Nechává konstruovat řadu veřejných projektů, na řadě z nich pracují za nuceně indiáni.

1934: Je vydán “Zákon proti povalečství” (Ley contra la vagancia), který nařizuje oficiálně nezaměstaným pracovat pro stát.

1941: Na přání USA je německým majitelů kávových plantáží zabaven majetek. Němečkou část Guatemaly Američané přezdívají Malé Sudety. Tento region produkuje 40 procent kávy v zemi. Řada Němců je z Guatemaly deportována do Texasu.

1944: Končí Ubicova diktatura. Po revoluci 20. října začíná v Guatemale etapa označována jako “desetileté Guatemalské jaro”.

1945: Ve svobodných volbách je prezidentem zvolen levicový filosof Juan José Arévalo . Zavádí sociální reformy, zakládá úřad pro záležitosti indiánů, přijaty jsou zákony na ochranu pracovníků. Je také přijata nová ústava.

1951: Levicově orientovaný Jacobo Arbenz Guzmán je zvolen prazidentem. Hodlá provést agrární reformu a rozdělit půdu United Fruit (ta vlastní 40 procent půdy v zemi) mezi Guatemalce. Proti reformě je církev a Spojené státy. CIA plánuje státní převrat.

1953: Na tajné návštěvě v Československu domlouvá vyslanec Guatemalské vlády s prezidentem Antonínem Novotným vůbec první dodávku zbraní z východního bloku do zemí Latinské Ameriky.

15 květen 1954: Do Guatemaly připlouvá loď plovoucí pod švédskou vlajkou s dodávkou Československých zbraní pro Guatemalu. Časopis Time píše, že se na lodi dostalo do Guatemaly více zbraní než do celé Střední Ameriky za posledních 30 let. Vlak převážející náklad z přístavu se CIA neúspěšně pokouší vyhodit do vzduchu. Přítomnost zbraní v Guatemale šokuje politiky ve Washingtonu a je pro ně snazší podpořit vojenskou akci.

18. červen 1954: CIA organizuje invazi z Hondurasu, které se účastní pouze 500 guatemalských bojovníků. Také díky výborné propagandě se jim podaří dosáhnout svržení vlády. 27. června je prezident Arbenz nucen rezignovat a odcestovat do exilu (Několik měsíců tráví i v Praze). Brzy je založena Komise na ochranu před komunismem – ve skutečnosti organizace mají za úkol sledovat, týrat a likvidovat podezřelé komunisty. Jeden z hlavních vůdců převratu Carlos Castillo Armas se stává prezidentem.

1957: V prezidentském paláci je příslušníkem ochranky zavražděn prezident Carlos Castillo. Armas. Vrah se při útěku údajně sám zastřelí. Deník vojáka prý prokazuje jeho sympatie ke komunismu. Dodnes není jasné, kdo za vraždou prezidenta stál.

1960:  Stupňuje se politický útlak. V zemi začíná občanská válka pravice proti levici. Jenom v 70. letech je zabito 50-60 tis lidí; především indiánů. Levice má na svědomí řadu atentátů. Jedním ze zavražděných je také americký velvyslanec.

1967: Jako druhý Latinoameričan v historii získává Nobelovu cenu za literaturu guatemalský spisovatel Miguel Ángel Asturias (jako bývalý spolupracovník Arbenze je od roku 1954 v exilu). Mezi jeho díla patří například El señor Presidente (námětem byl diktátor Manuel Estrada Cabrera) nebo Leyendas de Guatemala.

1976: Následkem zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály přichází o život přes 20 tisíc lidí.

1982: K moci se po státním převratu dostává  jeden z nejbrutálnějších prezidentů v historii země Efraín Ríos Montt. Prohlašuje: “Budete-li s námi a dáme vám jídlo a práci, budete-li proti zabijeme vás”. Vládne pouze rok a půl, ale za tu dobu je zavražděno přes 15 tisíc lidí a stovky vesnic jsou zplundrovány. Opozice se sjednocuje do URNG (Unidad Revolucionaria Nacional Guatemalteca).

1983: Monttův ministr vnitra Óscar Humberto Mejía Víctores se po dalším puči stává hlavou státu.

1983: Je vydána kniha Já, Rigoberta Menchú (orig. Me llamo Rigoberta Menchú y así nació mi conciencia). O dění v Guatemala se začíná zajímat svět.

1985: Poté co je přijat zákon o imunitě generálů a nová demokratická ústava, je prezidentem zvolen sociální demokrat Marco Vinicio Cerezo Arévalo.

1990: Prezident Jorge Serrano Elías vede mírové rozhovory s URNG. Rozhovory kolabují a s nimi i podpora voličů. V květnu 1993 se Serrano pokouší pozastavit platnost ústavy a vládnout pomocí dekretů. I přestože má podporu armády, je nakonec nucen emigrovat a jeho vládní období dokončuje jeho kritik Ramiro de León Carpio.

1992: Indiánská aktivistka Rigoberta Menchú získává Nobelovu cenu za mír.

1996: Prezidentem je zvolen středo-pravicový Álvaro Arzú Irigoyen. V prosinci je podepsána mírová dohoda, která po 36 letech ukončuje občanskou válku. Během války zemřelo přes 200 tisíc lidí a statisíce lidí byly vyhnány ze svých domovů.

1999: V první mírových volbách po ukončení občanské války vyhrává strana FRG vedená Efraínem Ríosem Monttem; jedním z nejbrutálnějších prezidentů. Hlavou státu se stává Alfonso Portillo ze strany FRG. Mandát dokončuje, ale po vypršení imunity emigruje do Mexika. V následujících letech je obviněn z korupce.

2004: Óscar Berger poráží ve volbách ex-diktátora Montteho a stává se prezidentem.

2005: Hurykán Stan si vyžádá v Guatemala přes 1500 životů.

2005: Je objeven policejní archiv, díky kterému se podaří objasnit osud mnoha obětí občanské války.

2011: Ex-prezident Alfonso Portillo není nikdy úspěšně v Guatemale usvědčen z korupce, ale v roce 2011 je rozhodnuto o jeho vydání do USA.

2012: Ex-diktátorovi Efrain Rios Montt by měl být souzen za genocidu. Guatemalský soud v březnu zamítá jeho žádost amnestii.

Důležitá média

Televize:
Guatevisión, Azteca Guatemala, Noti7, Telediario

Rozhlas:
Radio Punto, Sonora (zpravodajství), La Voz de Guatemala (vládní)

Deníky:
Prensa Libre (největší deník v zemi), Siglo 21, La Hora,  elPeriodico, Diario de Centro América (vládní)

Týdeníky:
Revista Panorama, Revue (anglicky)

Aerolinky

Do Guatemaly se nejlépe dostanete spojením přes Spojené státy (např. United z Houstonu, American Airlines z Miami) nebo ze zemí Střední Ameriky aerolinkami TACA nebo Copa.

Jednou z mála aerolinek, které se na letu z Evropy dokáže vyhnout USA a tedy imigračním úřadům v USA je Iberia.

Hlavní letiště v zemi je La Aurora v Guatemala City (GUA). Jedinou turisty využívanou vnitrostátní trasou je let mezi Guatemala City a městem Flores v provincie Petén. K ruinám mayského města Tikal tam létají například TACA nebo TAG. Letenky lze zakoupit v každé cestovní kanceláři přímo na místě.

Voda

V Guatemala voda z kohoutku na pití zcela jistě vhodná není.

Americká zásuvka - USA, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvador, Peru

Americká zásuvka

Elektrická síť

Guatemala má síť 110V podobně jako USA, ale zásuvky často nemají uzemňovací dírku.

Mobilní sítě

Největšími mobilními operátory v zemi jsou Claro, Movistar a Tigo.

Zajímavosti:

U pyramid Tikal se v roce 1976 natáčel kousek Lucasových Hvězdných válek (klip na Youtube).

Další zdroje:

Online:
Encyklopedie českého MZV, Kniha faktů CIA, Profil země na BBC

Offline zdroje:

Fotografie

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.