Panama

Panama je malá země spojující kontinenty Severní a Jižní Ameriky známá především průplavem, který lodím šetří tisíce kilometrů, které by jinak strávily cestou kolem kontinentu. Po letech diktátorských nebo zkorumpovaných režimů je země na cestě k tomu být nejrozvinutější zemí Střední Ameriky a jednou z nejatraktivnější turistických destinací.

Reportáž

Základní údaje

Počet obyvatel v roce 2009: 3,5 milionů (dle OSN)
Rozloha: 75 517 km² /dle OSN/ (přibližně odpovídá území České Republiky)
Hraniční státy: Kolumbie, Kostarika
Hlavní a nejlidnatější město: Ciudad de Panama (1,2 milionu obyvatel)
Další významná města: Colón, Santiago, David,  Bocas del Toro

Vlajka Panamy

Vlajka Panamy

Politická orientace na počátku roku 2010: pravicová
Hlava státu: prezident Ricardo Martinelli od roku 2009 (Presidencia)
Parlament: Jednokomorový (Asamblea Nacional)

Měna: Americký dolar (USD, $)
HDP (PPP) na osobu v roce 2008: US$ 11,362 (dle IMF)
Procento obyvatel žijící pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary denně): 17,8 (dle UNDP 2009)

Bezpečnost

V regionu Střední Ameriky patří Panama rozhodně mezi země bezpečnější. Jedinou výjimkou je jižní část země na hranici s Kolumbií, kde zvláště v hloubi pralesa má vláda minimální kontrolu. Přes zemi logicky musí procházet většina dodávek kokainu z Jižní Ameriky do USA, ale pašování zpravidla nedoprovází násilí.

Víza

Občané EU nepotřebují na turisticky pobyt v Panamě do 90 dnů vízum. Česká republika nemá v Panamě ambasádu. (země spadal dříve pod ambasádu v Kostarice a nyní po jejím zrušení spadá po ambasádu v Mexiku).

Nejbližší panamská ambasáda je v Rakousku.

Historie v kostce

10 tis. př. n. l: Na území dnešní Panamy se objevují první známky o přítomnosti člověka (Cueva de los Vampiros) kolem roku 10 000 před naším letopočtem. Odhady ohledně počtu původních obyvatel před příjezdem kolonizátorů se značně liší. Od konzervativních 200 tisíc až po 1 milión.

1501 n,l: Španělský dobyvatel Rodrigo de Batista připlouvá k břehům Panamy.

1510: Vyslanec krále Ferdinanda Diego de Nicuesa se snaží založit španělskou kolonii u řeky Belén, odkud je místními indiány vyhnán. Asi dvacet kilometrů odtamtud se mu podaří založit první osadu na americkém kontinentě, která později získá jméno Nombre de Dios.

1513: Vasco Núñez de Balboa jako první Evropan překračuje Panamskou šíji a spatřuje Tichý oceán.

1519: Pedro Arias Dávila zakládá hlavní město Panamy (Ciudad de Panamá) a popravuje svého soupeře Balboau, kterého neprávem obviňuje ze zrady proti králi.

1524: Z Panamy se na expediční cestu do Peru vydávají Francisco Pizarro a Diego de Almagro. Panama se později stává tranzitním místem na cestě z Peru, odkud na starý kontinent putuje až 60 procent bohatství ukořistěného na novém kontinentě.

1572: Francis Drake (pirát pro Španěly, mořeplavec pro Angličany) se zmocňuje několika tun pokladů, které se přes Panamu dopravují na cestě z Peru do Španělska.

1671: Welšský pirát Henry Morgan napadá, plundruje a vypaluje město Panama, které se po jeho útoku musí znovu postavit. Morgan útokem na město porušuje mírovou dohodu mezi Anglií a Španělskem. Při soudu v Anglii však prokáže, že o dohodě nevěděl. Později je pasován na rytíře.

1695: Skotové se neúspěšně snaží vytvořit kolonii v oblasti Darienu.

1713: Panama je zařazena pod nově vytvořené místokrálovství Nová Granada, které má sídlo v Bogotě. Do té doby měla Panama víc vazeb s Limou v Peru.

1821: Panama získává nezávislost na Španělsku a rozhoduje se o připojení k Bolívarově Velké Kolumbii.

1831: Po rozpadu Velké Kolumbie zůstává Panama součástí Kolumbie, ale do konce století se ze svazku snaží sedmnáctkrát vystoupit a čtyřikrát se na krátkou dobu Panama skutečně osamostatňuje.

1846: Kolumbie s USA uzavírá dohodu o závislosti panamského území na Kolumbii výměnou za to, že USA získá výhody při pře přepravě zboží, pasažérů a pošty přes Panamu.

1849: Během kalifornské zlaté horečky Panamou procházejí tisíce zlatokopů na cestě z východního pobřeží USA. Přechod přes USA je dlouhý a kvůli útokům indiánských kmenům nebezpečný.

1855: Do provozu je uvedena první transkontinentální železnice spojující města Colon a Panama City, tedy Atlantik s Pacifikem.

1878: Francouzský stavitel Ferdinand de Lesseps je najat na stavbu Panamského průplavu. Během stavby na malárii a žlutou zimnici umírá přes 20 tisíc pracovníků. V roce 1889 francouzská stavební společnost krachuje.

1902: Americký kongres, ovlivněný lobisty za Panamskou variantu, hlasuje pro vybudování průplavu přes Panamu. Několik dní před hlasováním obdržel každý senátor propagační materiály o sopečném riziku spojeném s vybudováním průplavu v Nikaragui.

1903: Kolumbijský senát neschvaluje dohodu s USA o pronájmu půdy v délce 6 mil od průplavu. Panama s podporou USA vyhlašuje nezávislost na Kolumbii. Než se většina země vzpamatuje z nezávislosti dohodne nový ambasador Panamy ve Washingtonu to, že z území okolo plánovaného průplavu se stane enkláva Spojených států.

1904: Američané pokračují ve stavbě průplavu. Při stavbě jsou značně zlepšeny hygienické podmínky. Přesto si stavba vyžádá více než 5 tisíc obětí. První loď průplavem projíždí v roce 1914.

1921: Kolumbie uznává nezávislost Panamy. Spojené státy vyplácejí Kolumbii odškodné ve výši 25 miliónů dolarů.

1921: Kostarika obsazuje vesnici na hranici s Panamou.  Panamským vojenským dobrovolníkům se sice daří vesnici získat zpět, ale nakonec na nátlak Spojených států, které chrání svoje zájmy, o území Panama přichází.

1925: Revoluce indiánů Kuna proti pozápadnění jejich života a kultury. Zakládají na krátkou dobu samostatný stát, ale později se s vládou dohodnout na tom, že jim bude udělena větší autonomie v rámci Panamy. Značnou autonomii mají dodnes.

1964: Během protestů proti americké okupaci průplavu umírá 25 studentů a 500 jich je zraněno.

1968: Národní garda svrhává prezidenta. Zemi s diktátorskými tendencemi vede až do roku 1981 generál Omar Torrijos Herrera.

1977: Americký prezident Carter s generálem Herrerou podepisují smlouvu o tom, že Spojené státy se z Panamy plně stáhnou na konci roku 1999.

1981: Při leteckém neštěstí, které se nikdy pořádně nevyšetřil, umírá generál Herrera. Herrerovým nástupcem se později stává bývalý šéf tajné policie a agent CIA  Manuel Noriega.

1983: Po letech se konají prezidentské volby. Když to vypadá, že vyhraje ex-prezident Arnulfo Arias, nařizuje Noriega konec voleb a vyhlašuje vítězem svého kandidáta Ardita Barlettu.

1987: Noriega je obviněn z toho, že spolupracuje s kolumbijskými drogovými kartely a toho, že má na svědomí vraždy politických oponentů.

1988: Spojené státy vyhlašují vůči Panamě ekonomické embargo a pozastavují platby za pronájem průplavu.

1989: Noriega ruší výsledky voleb poté, co Noriegův kandidát nezíská většinu hlasů. V prosinci se sám Noriega nechává jmenovat prezidentem a vyhlašuje válku USA. Několik dní na to Spojené státy napadají Panamu a při vojenské operaci, která má zavést demokracii a odstranit generála Noriegu je zničena značná část Panama City. Během operace nazvané Just Cause umírá 2000 lidí. Vlády se ujímá Guillermo Endara, legitmní vítěz posledních voleb.

1990: Prezident Endara ruší armádu. Zrušení armády není potvrzeno referendem, ale v roce 1994 ho potvrzuje Národní shromáždění. Na rozdíl od sousední Kostariky mají nové složky určitou kapacity vést vojenské operace.

1992: Generál Noriega je ve floridském Miami odsouzen ke 40 letům vězení za pašování drog a praní špinavých peněz.

1999: Mireya Moscoso, manželka prezidenta svrženého v roce 1968, je zvolena první prezidentkou v historii země.

2000: Zóna průplavu přechází pod kontrolu Panamy.

2004: Martín Torrijos, syn diktátorského vůdce Omara Torrijose Herrery, je zvolen prezidentem.

2006: Průplav se daří i bez Američanů efektivně spravovat. V referendu je odsouhlaseno rozšíření průplavu.

2009: Byznysman (majitel většiny supermarketů) Ricardo Martinelli vítězí v prezidentských volbách. Získává 60 procent hlasů, což je nelepší výsledek v prezidentských volbách od roku 1989.

2010: Noriega byl z USA vydán do Francie, kde byl obviněn z praní špinavých peněz. O rok později Panama žádá o vydání Noriegy z Francie.

(Více o historii Panamy třeba na stránkách knihovny amerického Kongresu).

Důležitá média

Televize:

RPC (první TV kanál v zemi, dobrá nedělní debata), TVN, Telemetro.

Rozhlas:
RPC Radio

Deníky:
Prensa, La Estrella

Týdeníky:
existuje nějaký zajímavý?

Aerolinky

Největšími aerolinkami v Panamě jsou dnes nadnárodní COPA Airlines založené v Panamě. Létají do většiny zemí Střední, Severní a Jižní Ameriky. Druhou velkou aerolinkou jsou AirPanama.

Voda

Voda z kohoutku na pití vhodná není.

Americká zásuvka - USA, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvador, Peru

Americká zásuvka

Elektrická síť

Panama má síť 110V podobně jako USA, ale zásuvky často nemají uzemňovací dírku.

Mobilní sítě

Hlavními mobilními sítěmi jsou +Movil, Movistar, Claro a Digicel.

Zajímavosti:

Po ofenzívě Spojených států se generál Noriega ukryl na ambasádě Vatikánu. Jednou z taktik, jak donutit ambasádu k vydáni generála bylo i to, že před ambasádu byly instalovány reproduktory ze kterých 24 hodin denně zněla heavymetalová hudba.

Další zdroje:

Online:
Encyklopedie českého MZV, Kniha faktů CIA

Offline zdroje:

CASTILLERO CALVO, Alfredo . HISTORIA GENERAL DE PANAMA : PRIMERA PARTE, LAS SOCIEDADES ORIGINARIAS. Primera edición. Panamá  : Ministerio de la Presidencia de la República de Panamá, 2004. 89 s. Dostupné z WWW: <http://www.stri.si.edu/sites/cooke/PDF/sociedades_originarias.pdf>. ISBN 9962-02-581-8.

Fotografie

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.