Salvador

Salvador je malá, ale krásná země. Salvadorské pobřeží a především pláže nedaleko La Libertad jsou rájem pro surfaře. Je zde nádherná příroda a za výstup určitě stojí některá z mnoha sopek. Suchitoto je hezké koloniální městečko. A hlavní město San Salvador si nejvíce užijete během oslav svatého Salvátora první týden v srpnu.

Mapa Salvádoru

Mapa Salvádoru

Obsah:

Reportáž

Základní údaje

Počet obyvatel v roce 2009: 6,2 milionů (dle OSN)
Rozloha: 21 041 km² /dle OSN/ (přibližně odpovídá území Slovinska)
Hraniční státy: Guatemala, Honduras
Hlavní a nejlidnatější město: San Salvador (1,5 milionu obyvatel)
Další významná města:

Vlajka Salvadoru

Vlajka Salvadoru

Politická orientace na počátku roku 2010: levicová
Hlava státu: prezident Mauricio Funes od roku 2009 (Presidencia)
Legislativa: Jednokomorové Legislativní shromáždění (Asamblea Legislativa)

Měna: Americký dolar (USD, $)
HDP (PPP) na osobu v roce 2008: US$ 7 564 (dle IMF)
Procento obyvatel žijící pod hranicí chudoby (méně než 2 dolary denně): 20,5 (dle UNDP 2009)

Bezpečnost

I když se to ze zpráv médií nemusí zdát, je pro cestovatele Salvador relativně bezpečná země. Je pravdou, že v Salvador je na předních místech v počtu vražd na tisíc obyvatel, ale  většina zločinů se děje mimo místa, kam by normální turista směřoval.

Nedoporučují se však samostatné výstupy na sopky a některá další osamělá místa, kde v minulosti docházelo k loupežným přepadením. Dobrou zprávou je, že salvadorská policie cestovatelům zdarma (za stravu) poskytne po předchozí dohodě doprovod na osamělá turistická místa.

Víza

Salvador je členem skupiny států CA-4 (Nikaragua, Honduras, Salvador, Guatemala). K návštěvě CA-4 mají turisté EU bez víza 90 dní, ale je třeba se předem ujistit, že úředník vám skutečně do razítka 90 dnů vepíše. Na ostatních hranicích budou hledat datum razítka prvního vstupu do CA-4. K prodloužení pobytu je nutno na určitou dobu vycestovat mimo země zařazené v CA-4. Při přechodu mezi hranicemi zemí CA-4 byste teoreticky již neměli platit žádnému státu vstupní nebo výstupní taxy (občas se platí malá daň hraniční vesnici za použití hraničního přechodu).

Nejbližší ambasádu k ČR má Salvador v Berlíně.

Nejbližší česká ambasáda je v Mexiku.

Historie v kostce

10 tis. př. n.l.: První lidé začínají osidlovat Salvador. První dochovaná známka o nich je v jeskyni Cueva del Espirtu Santo.

600 -900 n. l.: San Andrés (dnes archeologická památka) byl středem místního království Mayů.

< 1500 n.l.: V době příchodu Španělů žil na území necelý milion původních obyvatel a existovaly zde království národů Pipil, Lenca a Maya.

1524: Na území Salvadoru se svou výpravou doráží Pedro de Alvarado, kterého z Mexika vyslal Hernán Cortés. Ještě před konkvistadory sem dorazily neštovice, které snížily počet původních obyvatel o více než polovinu. I tak dobyvatelé narážejí na výrazný odpor indiánů a Alvarado je při bojích vážně zraněn.

1534: Cristóbal de la Cueva dobývá království Lenca a Španělé tak mají poprvé kontrolu nad celým územím Salvadoru. Země je chudá na minerální bohatství, a tak se zemědělsky orientovaný Salvador stává nepříliš důležitou oblastí Španělského impéria. Indigo, rostlina na barvení modrou barvou, se brzy stává hlavním exportním artiklem.

1811: V listopadu farář José Delgado a jeho synovec Manuel José Arce vedou povstání proti Španělům a vyhlašují nezávislost. Trvá asi měsíc, než se Španělům z Guatemaly podaří povstání potlačit.

1821: Patnáctého září získává Salvador, stejně jako zbytek zemí Střední Ameriky, nezávislost. Hlavou státu se stává José Delgado.

1822: Salvador odmítá připojení k Mexiku. Do USA je vyslána delegace, která má dojednat případnou unii se Spojenými státy.

1823: Mexická monarchie dobývá Salvador. Mexický císař Agustín de Iturbide, ale za krátko padá a Střední Amerika vyhlašuje na Mexiku nezávislost.

1825: Prezidentem Federativní republiky Střední Ameriky je až do roku 1829 Salvadorec Manuel José Arce.

1833: Vláda chce vybírat nové daně, jejichž výběr by nejvíce dopadl na indiány. Anastasio Aquino organizuje indiánské povstání, kterého se účastnilo přes 2000 indiánů. Po měsíci je povstání potlačeno a Aquino popraven.

1841: Unie zemí Střední Ameriky se rozpadá a Salvador je nezávislou zemí. Po řadu následujících let proti sobě po celé Střední Americe bojují liberálové a konzervativci.

1856: Osmnáctiletý Angličan William Henry Perkin vynalézá první umělé barvivo. Tento vynález znamená rychlý konec vývozu dosud hlavního exportního artiklu Indiga. Hlavním exportem země se velmi rychle stává káva. Koncem století již přes 95 procent příjmů státu jde právě z vývozu kávy.

1857: Země Střední Ameriky se spojují proti Williamu Walkerovi, který chtěl dobýt Střední Ameriku pro USA. Walker je vyhnán a po návratu v roce 1860 je při opětovném pokusu podmanit si Střední Ameriku popraven v honduraském přístavu Trujillo.

1871: Liberálové triumfují nad konzervativci. Je vyhlášena svoboda vyznání, zavedeno světské vzdělávání a instituce civilního sňatku.

1913: Na prezidenta Manuela Enriqueho Arauja je spáchán atentát. Viníci jsou popraveni, ale nikdy se nezjistí přesný motiv.

1931: Arturo Araujo je zvolen prezidentem, ale za krátko je z funkce svržen státním převratem. Novým prezidentem se stává Araujův viceprezident Maximiliano Hernández Martínez

1932: Augustin Farabundo Marti, spoluzakladatel Středoamerické komunistické strany, organizuje povstání proti vládě. Vzpoury se účasní také přes dva tisíce indiánů pod vedením Feliciana Amy. Vojáci tvrdě proti povstalcům zakročí a při masových popravách přijde o život přes 10 tisíc lidí. Martí i další vůdci povstání jsou popraveni. Amo je oběšen na náměstí jako výstraha dalším “komunistům, kteří by se chtěli povstat proti svým pánům a vládě”. Prezident Martinez tvrdým zásahem posiluje svou autoritu a fašisticky vládne až do roku 1944.

1944: Prezident Martinez je svržen, ale autoritářské vojenské vlády řídí zemi až do 80. let.

1961: Za podpory amerických speciálních jednotek je založena pravicová paravojenská organizace ORDEN, která má za úkol “pozorovat” aktivitu politické levice. Až do zrušení v roce 79 měli příslušníci této organizace na svědomí nespočet případů mučení a nezákonných poprav.

1969: Salvador a Honduras se střetávají v takzvané Fotbalové válce. Ke sporu vedly masivní deportace Salvadořanů z Hondurasu. Nominační zápas na mistrovství světa emoce na obou stranách vystupňoval a západní novináři daly válce přívlastek fotbalová.

1970: Jedna z frakcí komunistické strany formuje partyzánskou organizaci Lidové osvobozenecké síly “Farabundo Martí” (FPL)

1977: Kandidát sjednocené opozice (UNO) José Duarte již po druhé, pravděpodobně kvůli volebnímu podvodu, nezískává prezidentský post. Řada levicových skupin se ozbrojuje a zahajuje partyzánskou válku. Vláda a pravicové paravojenské skupiny zintenzivňují represe vůči levici.

1979: V zemi panuje značně nepřehledná situace. Vraždy a únosy, které mají na svědomí jak vláda tak levicové skupiny jsou na denním pořádku. Země je na pokraji občanské války. Dochází ke státnímu převratu po kterém je prezident Carlos Humberto Romero nucen emigrovat do Guatemaly. Prezidenta nahrazuje vojenská junta.

1980: V březnu je zavražděn arcibiskup Óscar Romero. V posledním rádiovém kázání prohlásil: “Žádný voják není povinen poslechnout rozkaz, který jde proti Bohu. Nemorální zákon nemusí poslechnout nikdo.“ Ve stejný rok jsou brutálně zavražděny i čtyři americké jeptišky vykonávající v Salvadoru dobročinnou misi.

1980: V květnu je u řeky Sumpul vládou zavražděno přes 300 rolníků. V říjnu se hlavní partyzánské organizace sjednocují pod Národní osvobozeneckou frontu Farabunda Martího (FMLN).

1981: Je vyhlazena vesnice El Mozote. Vládní vojáci zde zavraždili přes 700 lidí, většinou žen a dětí.

1982: Salvadorští emigranti jsou ve slumech Los Angeles utiskováni mexickými gangy. Na obranu vytvářejí gang Mara Salvatrucha. Dnes má tato zločinecká organizace přes 100 tisíc členů a patří mezi nejobávanější na světě. Působí v USA, Mexiku i Střední Americe.

1982: Pravicový extrémista a kritik vládní junty Roberto D’Aubuisson zakládá politickou stranu ARENA. Strana vítězí v legislativních volbách a D’Aubuisson se stává předsedou Legislativního shromáždění.

1984: Křesťanský demokrat José Duarte poráží v prezidentských volbách D’Aubuissona. Konají se neúspěšné mírové rozhovory.

1989: V červnu je prezidentem zvolen za stranu ARENA Alfredo Cristiani.

1989: V listopadu 20-30 tisíc partyzánů FMLN útočí na velká města v Salvadoru. Po ofenzívě je jasné, že ani jedna ze stran občanského konfliktu nemůže válku vyhrát.

1991: Konají se mírové rozhovory. FMNL se stává legitimní politickou stranou.

1992: Prezident Crisitani a FMLN podepisují mírovou dohodu, která ukončuje nejkrvavější konflikt v historii Salvadoru. Během občanské války zemřelo přes 75 tisíc lidí. V únoru D’Aubuisson umírá na rakovinu.

1993: Vláda dává amnestii těm, kteří by mohli být souzeni za porušování lidských práv.

1997: FMLN poprvé ve volbách vyhrává křeslo starosty hlavního města.

2003: Země Střední Ameriky podepisují s USA dohodu o volném obchodu.

2009: Poprvé v historii se stává prezidentem člen strany FMLN. Je jím bývalý novinář Mauricio Funes.

(Více o historii Salvadoru třeba na stránkách knihovny amerického Kongresu. Za pozornost stojí také stránky museo.com.sv).

Důležitá média

Televize:
Canal 12 (zpravodajská relace Hechos), Megavisión, Telecoporación Salvadoreña, Tecnovisión

Rozhlas:
Radio Nacional, Radio YSKL

Deníky:
La Prensa Grafica, El Diario de Hoy, El Mundo, El Faro (čisté digitální, více analytický)

Týdeníky:
El Faro

Aerolinky

Do Salvadoru se nejlépe dostanete spojením přes Spojené státy (např. United z Houstonu, American Airlines z Miami) nebo ze zemí Střední Ameriky aerolinkami TACA nebo Copa.

Země je dost malá na to, aby jí stačilo jedno moderní letiště nedaleko San Salvadoru (SAL)

Voda

V Salvadoru voda z kohoutku na pití většinou vhodná není.

Americká zásuvka - USA, Kanada, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvador, Peru

Americká zásuvka

Elektrická síť

Salvador má síť 110V podobně jako USA, ale zásuvky často nemají uzemňovací dírku.

Mobilní sítě

Claro, Tigo, Digicel, Movistar, Red

Mobilní operátory reguluje Siget.

Zajímavosti:

V Salvadoru žije téměř 7 milionu lidí. Kvůli občanské válce ze země emigrovaly miliony občanů. Jenom v USA žíjí téměř 2 miliony Salvadořanů.

Přes 30 tisíc evropských židů bylo během druhé světové války zachráněno díky tomu, že jim salvadorský konzul v Ženevě José Arturo Castellanos vydal falešné dokumenty dokazující, že jsou občané Salvadoru.

Další zdroje:

Online:
Encyklopedie českého MZV, Kniha faktů CIA, Profil země na BBC

Offline zdroje:

Fotografie

About the Author

Ondřej Juřík je zakladatel serveru Latinská Amerika Dnes. V Latinské Americe strávil 2 roky. Jeden rok z toho cestou z Chile do Texasu na motorce pro rozváženi pizzy.